Proč říkáme, že je něco na draka? Oblíbené slovní spojení paradoxně nesouvisí s draky

Jsou chvíle, kdy se člověku nic nedaří. Kdy všechno, na co sáhne, se buď šeredně nepovede, nebo se celá situace ještě zhorší. V takových chvílích je pak všechno na draka, což možná říkáme, aniž bychom věděli proč. Když z pusy zrovna nevyletí mnohem sprostší výrazy, může se zdát, že za všechno mohou draci, ale skutečný původ tohoto rčení s nimi ve skutečnosti nemá vůbec nic společného.

Jak uvádí Nový akademický slovník cizích slov, podobně jako řada dalších výrazů v češtině, i „na draka“ pochází z němčiny. Museli byste však vědět, že Dreck - ze kterého zkomolením do našeho rčení přiletěl onen drak - znamená špína, nečistota a vlastně i ty výkaly. „S drakem z tohoto rčení tak souvisí pendrek, který se právě takto jmenuje podle podoby s medvědím výkalem,“ dodává pak na vysvětlenou jazykovědec Michal Novotný ve svém článku pro Český rozhlas.

K tématu: Odkud se vzal oslí můstek? Zjistěte, kdo frázi vyřkl jako první, a jak moc souvisí s osly

Nic dalšího či zvláštního za tímto rčením není, jen krásně dokazuje, jak je jazyk pružný i hravý a že se nezdráhá spojovat či různě komolit výrazy přebrané odjinud. Díky tomu si můžeme dát například hemenex, tedy anglické ham and eggs, nebo si užít víkend, i když to původně byl vlastně weekend. A pokud by vás zajímal původ některých dalších spojení, můžete si přečíst, proč se opilému člověku říká, že je na mol, nebo zjistit, kde se vzaly oslí můstky.

Zdroj: Český rozhlas, Kraus J., Nový akademický slovník cizích slov