Mapa lidského mozku: už víme, kde máme v mysli slova
Na konci loňského roku přišli vědci s převratným objevem. Představili mapu toho, kde máme v naší mysli uložené různé pojmy.
Nebudeme zdržovat žádnými zbytečnostmi. Podívejte se na interaktivní mapu lidského myšlení přímo na webu univerzity - TADY. Pozor, na některých prohlížečích nemusí fungovat.
Co je na této mapě tak fascinujícího? Prakticky všechno! Jde o první mapu, která ukazuje, jak si mozek organizuje tisíce obrazů, představ a významů, které každý den zaznamenává. Tým z univerzity v Berkeley popsal, jak si mozek vytváří kategorie, kam si tyto věci ukládá. Aby to pochopili i běžní lidé, vytvořili na univerzitě animaci, která to představuje vizuálně. Výsledkem je něco, čemu vědci říkají „sémantický prostor.“ Neděste se, není to nic složitého.
Cesta k umělé inteligenci?
Jazykovědci pracují s teorií, že existují pojmy, které jsou si významově blíž než jiné. Je jasné, že když se do mapy zakreslí významy slov člověk, zvíře a krabice, budou člověk a zvíře dost blízko. Vědci s touto teorií pracovali už dlouho, ale teprve teď si experimentálně ověřili, jak tato schémata vypadají v mozku a současně to, že lidé tato schémata sdílejí.
Aby to dokázali, nechali sledovat pokusnou skupinu lidí dvě hodiny video. Přitom monitorovali jejich mozky pomocí magnetické rezonance (MRI). Pak zkoumali, kde se v mozku aktivovalo 1700 pojmů, jež se ve filmu objevily. Vědci sledovali celkem 30 000 oblastí v mozku. Výsledek své práce zanesli do 3D modelu mozku.
Podívejte se, jaké pojmy jsou blízko u sebe:
Tento výzkum ukázal, že v mozku nejsou žádné speciální oblasti, kde je uložené slovo nebo jeho významy. Ve skutečnosti pojmy, které vnímáme, že jde spíš o organizované mapy. Na vytvoření jednoho pojmu pracují nejrůznější oblasti mozku, celkem se jich do této činnosti zapojuje až pětina celého mozku.
Překvapilo nás, jak velká část mozku se této činnosti zapojuje – je to výrazně více, než naznačovaly předchozí výzkumy.
Do skládání významů se zapojují nejrůznější centra – obrazová, paměťová i jazyková. Tento výzkum mlže vést k revoluci v neurovědách. Funkční model mozku by se dal použít pro léčku postižení mozku a ještě ve větší míře pro učení: když už víme, kde se různé významy ukládají, stačí sledovat nebo stimulovat právě tato místa. Ale praktické aplikace výzkumu jsou až záležitostí vzdálené budoucnosti…
Vůbec nejzajímavějším důsledkem zmapování sémantických oblastí jsou však možná propojení lidského mozku s počítači. Pokud by se podařilo sledovat počítačem centra řeči a významů, nejsme už daleko od situace, kdy nám mikročipy budou doslova číst myšlenky. A to zase logicky povede k tomu, že budeme schopní ovládat přístroje pomocí mysli, odesílat SMSky a další věci, které si snad ani ještě nedokážeme představit…