LSD podle nové studie snižuje bolest podobně jako oxykodon nebo morfin

„LSD je halucinogenní droga, která zkresluje vnímání. Její účinek je obvykle pociťován po půl hodině a může trvat až dvanáct hodin. Prožitky bývají velmi individuální, a tak je těžké je typizovat,“ píše se na stránkách BBC. Ovšem LSD, poprvé syntetizovaná v roce 1938, se dá použít nejen jako halucinogenní droga, ale v mikrodávkách i jako analgetikum.

Co je LSD

„LSD je nejsilnější známá psychoaktivní droga. Užívá se v dávkách 50–500 μg. Uživateli navozuje stav změněného vědomí charakteristický narušeným myšlením a vnímáním, jehož intenzitu určuje dávka – od mírných percepčních změn po úplnou ztrátu smyslového spojení s okolním světem. Halucinogenní trip trvá 8 až 12 hodin,“ píše Čestmír Vejvoda v časopise Vesmír. Pod třípísmennou zkratkou se skrývá diethylamid kyseliny lysergové. Německy se nazývá lysergsäurediethylamid, a protože objevitelem byl německy hovořící Švýcar Albert Hofmann, získala látka tuto zkratku. Na halucinogenní účinky se vlastně náhodou přišlo až v roce 1943. Následně proběhla celá řada pokusů a zkoumání, jak moc LSD ovlivňuje vědomí, a to jak v americké armádě, tak v socialistickém Československu.

LSD pod jménem lysergamid vyráběla továrna Spofa. Lékaři Stanislav Grof, Miloš Vojtěchovský a Jan Srnec s jeho pomocí hledali lék na schizofrenii, depresi i úzkosti, a existovaly teorie, že by tento halucinogen mohl být nápomocen i při léčbě závislostí. Zcela jiný potenciál v něm viděli vojáci a s drogou experimentovala i řada umělců a dalších. Třeba Boris Hybner, socioložka Jiřina Šiklová, a logicky se jí nevyhnuli ani studenti zejména uměleckých nebo filozofických oborů.

Nejnovější pokus na lidech

Dne 25. srpna vyšel v respektovaném Journal of Psychopharmacology odborný článek, který navazoval na studie provedené v 60. a 70. letech 20. století. Už tehdy vyšlo najevo, že by LSD mohla mít analgetické účinky. Poslední studie provedená na dobrovolnících přinesla jasné výsledky. LSD v mikrodávkách tlumí bolest.

Během pokusu dostalo dvacet čtyři zdravých dobrovolníků jednotlivé dávky 5, 10 a 20 µg LSD. Ve hře samozřejmě byli i dobrovolníci, kteří dostali neúčinné placebo. Bolest byla pokusně vyvolána tak, že dobrovolníky požádali, aby ponořili ruce do vody o teplotě 3 °C na tak dlouho, jak to vydrží. Zároveň pak popisovali subjektivní dojmy, tedy pocity bolesti a stresu. Ve srovnání s placebem dávka 20 mikrogramů LSD významně snížila vnímání bolesti, což znamená, že dobrovolníci vydrželi mít ruce v chladu o 20 % času déle.

„Pocity subjektivního vnímání bolesti u zdravých dobrovolníků popisované po požití nízké dávky LSD jsou srovnatelné s těmi, které byly zaznamenány po podání opioidů, jako je oxykodon a morfin. Tato studie poskytuje důkazy o dlouhém analgetickém účinku LSD v dávce, která je dostatečně nízká, aby se zabránilo psychedelickému zážitku,“ píše na svých stránkách Beckley Foundation.

LSD v lékárně?

Nabízí se otázka, zdali se v budoucnosti nebude LSD nabízet v lékárnách podobně, jako se dnes dají koupit léky proti bolesti. Snad každý, kdo zažil úpornou bolest zubů, hlavy nebo zad, ví, jak obrovskou úlevu a zvýšení kvality života bolest tlumící léky „zařídí“.

V tuto chvíli se prodej LSD ještě neplánuje. Od experimentální studie k volnému prodeji vede extrémně dlouhá, schvalovacím procesem komplikovaná, a navíc finančně velmi náročná cesta. Jenže i na té nejdelší pouti je potřeba udělat první krok. A kdo ví, třeba se tím prvním krokem stala právě tato studie.