Loupežník Rumcajs má co říct i dnes. Víte ale, co komentoval v době svého vzniku?

Zarostlého loupežníka Rumcajse z lesa Řáholce zná téměř každý, stejně jako jeho manželku Manku a syna Cipíska. Vousatý je však nejen samotný hrdina, jakási tuzemská variace na Robina Hooda či regionálně ještě bližšího Jánošíka, nýbrž i celé dílo, jež o něm vypráví – poprvé jej mohli československé děti spatřit už v roce 1967.

Televizní klasika

Pohádky O loupežníku Rumcajsovi nejdříve vznikly ve formě Večerníčku vysílaného Československou televizí, vývoj díla byl tedy opačný než je běžné – obvykle totiž existuje nejdříve literární předloha, na jejímž základě se vytvoří televizní či filmové zpracování. Mezi lety 1967 a 1970 vznikly dvě řady Rumcajsových dobrodružství, roku 1984 se objevila ještě série třetí. Mezitím vznikl v roce 1972 seriál (dnes bychom řekli spin-off) O loupežnickém synku Cipískovi. Každá ze tří Rumcajsových sérií měla po 13 dílech, stejně jako jediná sezóna Cipískových dobrodružství.

Rumcajs, jeho žena Manka a jejich syn Cipísek jsou knižní i večerníčkové postavy z pera Václava Čtvrtka doprovázené ilustracemi Radka Pilaře. Rumcajs je jičínský švec, který je pro urážku nohy starosty Humpála vyhnán do lesa Řáholce, kde se z něho stane loupežník. pic.twitter.com/7K6JDEVVir

— tatoOma (@dieseBabi) August 6, 2019

Duchovními otci těchto pohádek jsou spisovatel Václav Čtvrtek a výtvarník Radek Pilař. Ti následně dali vzniknout i neméně populární literární verzi. Večerníčky režíroval Ladislav Čapek a televizní diváci si nejspíše vzpomenou na charismatický hlas Karla Högera; pouze poslední sérii z roku 1984 (tedy sedm let po Högerově smrti) musel namluvit neméně okouzlujícím způsobem Eduard Cupák.

Produktivní Václav Čtvrtek

Nejčastěji je však Rumcajs spojován právě s Václavem Čtvrtkem. Pražský rodák se narodil v roce 1911 jako Václav Jan Maria Cafourek. Během první světové války bydlela rodina u dědečka v Jičíně. Čtvrtkův otec po návratu z armády vyprávěl malému Václavovi o dobrodružstvích smyšleného ševce Kramfleka; není pochyb o tom, že se jednalo o výraznou inspiraci pro budoucího Rumcajse.

Později Čtvrtek nedokončil studium práv a pracoval jako úředník. Po druhé světové válce spolupracoval s řadou dětských časopisů, roku 1959 si nechal změnit jméno na Václav Čtvrtek a následně se živil výhradně psaním pohádek. Než v roce 1976 zemřel, stihl napsat řadu ikonických děl, jež byla často zpracována i ve formě Večerníčků – namátkou zmiňme Pohádky z mechu a kapradí (čili dobrodružství Křemílka a Vochomůrky), Říkání o víle Amálce, O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi či O makové panence a motýlu Emanuelovi.

4.4.1911-6.11.1976

V 65 letech zemřel
Václav Čtvrtek (Cafourek) slavný český pohádkář.

Smysl pro spravedlivý svět, sousedská pohoda a rozmarný tón patří k hlavním znakům Čtvrtkových příběhů ♥️ pic.twitter.com/BXQY26nIqT

— Natali (@U_kropka) November 16, 2018

Nesmrtelný Rumcajs

Rámcový příběh je notoricky známý: Rumcajs byl ševcem v Jičíně, odkud jej však starosta neprávem vyhnal do lesa Řáholce. Tam začal Rumcajs žít se svou ženou Mankou a synem Cipískem. Jejich příhody povětšinou spočívají v boji s vrchností, které se přítomnost loupežníka v lese nedaleko od města pochopitelně nezamlouvá.

Připomeňme si i pár zajímavostí o tomto legendárním Večerníčku:

• Ačkoli je dnes Cipísek považován za neoddělitelnou součást Rumcajsova rodinného trojúhelníku, objevuje se až od 26. dílu, tedy od konce druhé série.
• Ačkoli se jedná o pohádkový svět, podle řady indicií (např. válek s Pruskem či zmínek o císařovně Sisi) by mohl mít zakotvení v reálném historickém období – konkrétně v 60. letech 19. století.
• Za zmínku stojí i plejáda vedlejších postav, z nichž si většina fanoušků vzpomene na vodníka Česílka, starostu Humpála či proradného knížepána, s nimiž Rumcajs často soupeří.

Václav Čtvrtek 4.4.1911. Naše dětství💝 https://t.co/onDytFAzmV pic.twitter.com/CviLHHB1M0

— Anulka (@VrsovickaAnulka) April 4, 2021

Právě tento motiv, tedy udatného hrdiny z lidu (navíc s dělnickým původem), jenž se nehodlá smířit s nespravedlnostmi, které páchá vrchnost, je samozřejmě poplatný době vzniku. Vzhledem k tomu, že se první série natočila ještě před okupací, je samozřejmě k zamyšlení, zdali onou vrchností není vládnoucí komunistická strana; z hlediska normalizace, kdy se vysílaly další série, je zřetelný boj odvážného chuďase s rozmařilou šlechtou či vykořisťujícími kapitalisty. Rumcajsova dobrodružství se díky jejich chytrému pohádkovému zasazení číst podvratně i konformně – a tak je vedle kouzelné animace a sympatických postav zajištěno, že se na loupežnické příběhy jde uspokojivě dívat v každé době.