Lidstvo vyrazí k jiné sluneční soustavě! Projekt oznámili Stephen Hawking a ruský miliardář

Ruský miliardář a mecenáš vědeckého výzkumu Jurij Milner a britský fyzik Stephen Hawking dnes v New Yorku ohlásili revoluční projekt mezihvězdných cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu. Předpokladem je, že zařízení poletí jednou pětinou rychlosti světla, což teoreticky umožňuje takzvané solární plachtění. Milner do výzkumu přislíbil vložit 100 milionů dolarů (takřka 2,4 miliardy korun).

Vědci tak budou zkoumat a testovat technologie pro vyslání miniaturní robotické sondy mimo jiné k hvězdnému systému Alfa Centauri, který je se vzdáleností 4,37 světelného roku nejblíže k naší sluneční soustavě. V převodu na kilometry činí vzdálenost 40 bilionů kilometrů.

"Poprvé v lidské historii můžeme učinit více než jen hledět ke hvězdám. Jsme schopni se k nim dostat," řekl Milner. "Koncept je založen na technologiích, které jsou již nyní k dispozici, případně budou dostupné v brzké budoucnosti," dodal.

Jak to bude fungovat?

"S pomocí světelných paprsků, světelného plachtění a nejlehčího vesmírného plavidla, které kdy bylo postaveno, můžeme misi k Alfa Centauri zahájit během jedné generace," řekl Hawking. Astronomové vkládají velké naděje do toho, že v tříhvězdném systému Alfa Centauri existuje planeta podobná Zemi s vhodnými podmínkami pro život.

Sonda, kterou Milner označuje jako nanoplavidlo, bude vážit zhruba jako list papíru a součástí jejího pohonu bude plachta o přibližné velikosti dětského draka. Solární plachta bude mít tloušťku jen několika stovek atomů. Cestovní rychlost aparátu bude 60 000 kilometrů za sekundu, což je pětina rychlosti světla ve vakuu. K Alfa Centauri se tak stroj dostane za zhruba 22 let.

Záhadný hvězdný čip

Základem sondy bude takzvaný hvězdný čip, který dnes Milner představil. Velikostí ho přirovnal k poštovní známce. Jeho součástí budou kamery, energetický zdroj a navigační a komunikační systém a také fotonové pohonné jednotky. Laserové paprsky, vysílané ze Země výkonnými zařízeními, s pomocí plachty pak aparátu udělí rychlost, kterou dosud žádné lidmi vyrobené vesmírné plavidlo nedosáhlo.

Laserové vysílače jsou pro let nezbytné, neboť v mezihvězdném prostoru plachta nemůže využívat sluneční či hvězdný vítr, což je proud částic vycházejících ze Slunce nebo jiných hvězd. Pomocí laseru navíc bude letové středisko se sondou udržovat spojení.

"Doufáme, že budeme mít odpovědi na všechny hlavní výzvy a překážky do deseti let," řekl někdejší pracovník NASA Pete Worden, který výzkumný projekt povede. V té době, jak Worden věří, již bude zformována dostatečná koalice podporovatelů, jejichž peníze umožní začít s výrobou.

"Hlavní výzvou je to, aby byl finální mezihvězdný systém cenově dostupný. Tím myslíme, aby konečné náklady byly srovnatelné s jinými velkými vědeckými projekty, jako je například urychlovač částic Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN)," řekl Worden. Dodal, že zve k účasti všechny státy i mezinárodní organizace. K projektu se již připojil mimo jiné zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg.

Miler v souvislosti s cestami do hlubokého vesmíru zmínil americkou sondu Voyager 1, která byla na průzkum vnější části sluneční soustavy vyslána v roce 1977. Zhruba před třemi lety aparát opustil sluneční soustavu a vstoupil do mezihvězdného prostoru. Pokud by Voyager 1, který je nejvzdálenějším lidským výtvorem od Země, cestoval k Alfa Centauri, trvalo by mu to zhruba 74 000 let.

Proč dnes?

Milner s Hawkingen prohlášení učinili u příležitosti Mezinárodního dne kosmonautiky, kdy si Rusko i celý svět připomínají 55 let od prvního pilotovaného letu do vesmíru. Ten 12. dubna 1961 podnikl ruský kosmonaut Jurij Gagarin. Zajímavostí je, že rodiče Milnerovi dali jméno na Gagarinovu počest.

Milner, který v Rusku vystudoval teoretickou fyziku, je spoluzakladatelem cen Breakthrough (Průlomových cen), jejichž cílem je podpora nadějných vědců a možných převratných vědeckých výzkumů v medicíně, fyzice a matematice.

Loni Milner spolu s Hawkingen ohlásili jiný kosmický projekt, jehož cílem je hledání mimozemského inteligentního života. Miliardář přislíbil do pátrání vložit během deseti let 100 milionů dolarů.

ČTK