Lidem se vrací „ztracená“ kost. Nikdo ale neví proč

Záhadná kůstka

Fabella (z latiny přeloženo jako fazolka) je malá kost ve šlaše za kolenem, jejíž výskyt byl v lidském těle až donedávna brán spíše jako vzácnost. Takové mínění již ale neplatí. Tým britských výzkumníků z Imperial College London totiž zjistil, že se fazolka vyskytuje u stále většího množství lidí. Podle výsledků se mezi lety 1918 a 2018 míra výskytu této malé kosti v našich tělech zvýšila více než trojnásobně. Výskyt fabelly ovšem nedává vědcům spát. Nikdo totiž s jistotou neví, k čemu slouží a jaký význam vlastně má.

Nejvyšší zaznamenaný výskyt fabelly byl zjištěn u Asiatů a Australanů, nejmenší zase u Evropanů a u obyvatel Jižní Ameriky. Ačkoli není funkce drobné kůstky v lidském soukolí dosud známá, fabella je u ostatních savců – mimo člověka – běžnější. Takový jev vede odborníky k domněnkám, že tato kůstka může plnit nějakou úlohu při pohybu. „Fabella je sezamská kost, což znamená, že roste ve šlaše svalu. Může se chovat jako ostatní sezamské kosti, aby pomohla snížit tření uvnitř šlach, nebo, jako v případě kolenního kloubu, může zvyšovat mechanickou sílu tohoto svalu. Nebo nedělá vůbec nic,“ nastínil možné funkce fabelly autor studie Michael Berthaume.

Evoluční zpátečka?

Jak se zdá, nosit v těle fabellu má zřejmé své nevýhody. Odborníci přišli na to, že lidé trpící degenerativním onemocněním kloubů zvaným osteoartritida mají dvakrát větší pravděpodobnost jejího výskytu. Stále však není potvrzeno, zda má kost s tímto onemocněním přímou spojitost. Možná by stálo za to, aby na tuto „záhadu“ výzkumníci konečně přišli. Výskyt fabelly je totiž na vzestupu. Alespoň takový trend naznačují dobové záznamy podrobně popisující fyziologii 21 676 kolen v 21 zemích za posledních 150 let. Uveďme si pár zajímavých čísel. V roce 1875 mělo tuto malou kost ve šlaše téměř 18 % populace, přičemž sestupný trend pokračoval i do roku 1918, kdy se fabella vyskytovala u pouhých 11,2 % světové populace. Ovšem brzy nato došlo k citelnému zvratu, protože v roce 2018 se fabella vyskytovala u 39 % lidí. Jinými slovy statistika prokázala 3,5násobný nárůst. „Jak jsme se vyvinuli na lidoopy a lidi, spolu s tím jsme zřejmě ztratili potřebu fabelly. Zajímavá otázka ale je, proč se nyní vrací,“ vysvětluje Berthaume.

Jsme těžší a vyšší

Za vším by podle výzkumníků mohla stát lepší výživa. Vyšší výskyt drobné kůstky totiž patří mezi jednu z mála environmentálních změn, která ovlivnila většinu zemí světa. Dnešní průměrný člověk se těší z kvalitnější stravy, což se projevilo na vyšších postavách a hmotnosti. Spolu s tím se lidem prodloužily holeně a pod zvyšujícím se tlakem nám také zmohutněly lýtkové svaly. „To by mohlo vysvětlit, proč je dnes fabella běžnější než kdysi,“ míní doktor Michael Berthaume. Závěry vědců z Imperial College London zároveň dokládají, že míra prevalence fabelly roste více než 150 let, kdežto míra ostatních sezamských kostí zůstává konstantní.

Konec artritidy?

Odborné hlavy se nyní soustředí na výskyt fabelly mezi pohlavími, regiony a třeba věkem. Rovněž se hodlají ponořit do genetického zkoumání této malé kůstky, kterým chtějí vysvětlit, jak se její začlenění do lidské kostry postupem času změnilo. Autoři studie optimisticky doufají, že by rozluštění vyššího výskytu fabelly mohlo přispět k léčbě pacientů s bolestí kolene včetně těch, kteří potřebují náhradu kolenního kloubu nebo již trpí artritidou.