Lidé, kteří se dívají často na moře, trpí méně depresemi

Barvy a prostředí mají na člověka vliv, to se ví už dlouho. Ale jak velký tento vliv je – a dá se nějak kvantifikovat? Přesně na to se zaměřil tým psychologů z Michigan State University vedený Amber L. Pearsonovou.

„Častější vyhlídky na modrý prostor jsou silně asociovány s nižšími úrovněmi barvy zelené – tedy pohledy na lesy a louky nemají zdaleka takový vliv jako moře – a psychologicky negativních stavů. Současně jsme nenašli žádné podobné účinky u jezera,“ potvrdila Pearsonová.

Jak na to přišli?

Vědci studovali obrovské množství topografických údajů z řady míst a vyhodnocovali, kolik modré, zelené a jiné plochy je z nich k vidění. Všechna místa se nalézala ve městě Wellington na Novém Zélandu. Je vyhlášení tím, jak je obklopené přírodou, z jedné strany Tasmanovým mořem, z druhé Tichým oceánem.

Vědci potom srovnávali tyto topografické údaje o tom, co lidé nejčastěji vidí, s daty o psychických problémech obyvatelstva, která získali z databáze ministerstva zdravotnictví.

Vědci pochopitelně vzali v úvahu věk, společenské postavení, pohlaví i další faktory – přesto prakticky vždy lidé s vyhlídkou na moře měli kvalitnější psychické zdraví než zbytek populace. Psychologové přitom připouštějí, že možná udělali ve své práci chybu: nerozlišovali totiž mezi zelení přírodní a tou, kterou vytvořil člověk (např. parky). Je možné, že přirozeným způsobem vzniklé zelené plochy mají na lidskou psychiku podobný vliv jako pohled na moře.

Tým by rád ve výzkumu pokračoval – nyní by vědci rádi věděli, jestli nemají podobné účinky i jiné druhy modré, než je moře – například velká jezera případně lidmi vytvořené rybníky. Pak by se totiž vědělo, zda jde o vliv modré barvy jako takové, anebo zda jde o složitější záležitost...