Lidé, co pijí alkohol, jsou zdravější. Marodí méně než abstinenti, zaskočilo vědce

Alkohol – v přiměřeném množství

Pokud před sebou máte víkend plný grilování, bujarých oslav nebo pařeb či večírků, máme pro vás zřejmě docela dobré zprávy. Alkohol podávaný v přiměřeném množství vám v takových situacích prospěje. A ne pouze tak, že se prostě budete cítit o něco lépe, on má doopravdy pozitivní zdravotní dopad.

Netvrdí to nějací šarlatáni, ale experti v článku, který vyšel v odborném časopise Addiction (Závislost) na začátku letošního června. Lékaři v něm popsali, že lidé, kteří pijí nikoliv nadměrné množství alkoholu, zameškají v práci ze zdravotních důvodů méně času než alkoholici nebo dokonce abstinenti.

Popsali to experti z finského zdravotního institutu, který se věnuje různým formám závislosti a jejich dopadům na pracovní výkon. Právě tyto informace totiž maximálně zajímají jak zdravotní pojišťovny, tak také zaměstnavatele. Vědci vycházeli ze studie, která v rozmezí několika let analyzovala zdravotní stav 45 000 lidí z Anglie, Francie a Finska. Respondenti v ní byli zkoumáni po dobu sedmi let, vědce zajímalo, jak moc pijí a kolik dní zameškali v práci. Informace od respondentů získávali jednak formou dotazníku, současně si ale dostupná data ověřovali také ve zdravotnických databázích.

Podle množství konzumovaného alkoholu rozdělili zkoumané osoby na pět skupin:

– abstinenti

– nízké riziko (střední množství zkonzumovaného alkoholu)

– riziko v minulosti (lidé, kteří konzumaci alkoholu omezili)

– stálé riziko (dlouhodobě silní pijáci alkoholu)

– nové riziko (lidé, kteří pijí větší množství alkoholu jen v poslední době)

Aby ženy patřily do silně rizikové skupiny, musely vypít 11 nebo více alkoholických nápojů týdně, u mužů byla hranice dokonce 34 alkoholických nápojů týdně. Za jeden nápoj se v rámci této studie pokládal velký panák tvrdého alkoholu, velké pivo nebo dvě deci vína.

A výsledek?

Kromě faktu, že lidé, kteří pili alkohol přiměřeně, měli méně zdravotních problémů než ostatní skupiny, také vědci popsali, že abstinenti zameškají více času v zaměstnání – zejména kvůli duševním problémům, poruchám kosterně-svalové soustavy, nemocem zažívacího ústrojí a také kvůli dýchacím problémům.

Naopak silní pijáci do práce nechodili – což není žádné velké překvapení – nejčastěji kvůli otravě alkoholem.

Co to vypovídá?

Alkohol se ukázal být z hlediska zameškaných dní v práci pozitivním faktorem. Vědci neanalyzovali proč, hypotéz je samozřejmě více, dokonce ale ani nemusí souviset přímo s konzumací alkoholu. Alkohol jednak pomáhá v dnešní duševně vyčerpávající době vyrovnávat se se stresem a odbourat stres znamená ulehčit celému tělu.

Současně ale také existuje jiný vztah – lidé v Evropě nejčastěji pijí alkohol ve společnosti; existuje tedy korelace mezi popíjením alkoholu a společenskými vazbami, které obecně mají pozitivní dopad na lidské zdraví.

A za třetí: mezi abstinenty se nacházejí z principu lidé, kteří měli nějaké zdravotní problémy – a právě kvůli nim mohli přestat pít. Současně je ale také možné, že alkohol jim opravdu chybí k odbourávání stresu, respektive nahrazují ho jinými, mnohdy možná rizikovějšími metodami.

Text: MK