Lidé bez slepého střeva mají obrovskou pravděpodobnost, že dostanou Parkinsona, šokovalo vědce

Vědci k tomu dospěli po mnohaletém studiu, jeho výsledky představili na sympoziu Digestive Disease Week (DDW). Čísla mluví zcela jasnou řečí: pokud si necháte odstranit slepé střevo, stoupá pravděpodobnost vzniku Parkinsonovy nemoci až o neuvěřitelných 300 procent.

Překvapení jménem slepé střevo

Ještě nedávno bylo slepé střevo pokládáno za zbytečnou část lidského těla, za místo, které je jen evoluční připomínkou dávno zaniklých orgánů a které už je dnes jen „na ozdobu“. Jeho odstraňování bylo považováno za rutinu a lékaři žertovali, že je to práce pro vrátné nebo sestry.

Apendixu se smál už Charles Darwin, který ho pokládal za evoluční přežitek, který měl smysl jen v době, kdy se naši předkové živili jen listím ze stromů – čili před mnoha miliony lety.

Teprve nedávno, vlastně až na začátku jednadvacátého století se ukázalo, že slepák má význam, a to poměrně zásadní. Současné vědecké poznání říká, že slepé střevo slouží jako místo, kde se bezpečně mohou množit „hodné bakterie“, tedy ty, které naše tělo umí využívat ke svému prospěchu. A bez nichž se neobejde bez zásadních dopadů na lidské zdraví.

Poklad ve střevech a riziko Parkinsonovy choroby

A že právě role střevních bakterií je při vzniku Parkinsonovy nemoci zásadní, vědí už vědci pěkných pár let, ale teprve nový výzkum dal tyto dva poznatky dohromady – a ukázalo se, že lidé, kterým slepé střevo chybí, opravdu trpívají Parkinsonovou nemocí mnohem častěji než lidé, kteří dál žijí s tímto údajně nepotřebným přívěskem.

Střevní mikroflóra je vůbec pro vědce v posledních letech obrovským překvapením. Ukazuje se totiž, na co všechno mají tyto kolonie mikroorganismů v našich útrobách vliv. Například se podařilo prokázat, že mají přímý dopad na vznik depresí, změn nálad a dalších psychických stavů. Text: Martin Kolář