Ledovce tají a oteplování pokračuje. Která města budou zaplavena jako první?

Pohled na mapu se může hodně změnit. Jak bude tání ledovců probíhat? Zdroj: unsplash.com

Celosvětové klimatické změny se netýkají jen pobřežních států, ale při stejném tempu tání ledovců ohrozí i ty, kteří to rozhodně nečekají. Jaká města to nejspíše odskáčou?

Minimálně od začátku 20. století můžeme sledovat neustálé zvedání hladiny oceánů. Za poslední století se hladina zvýšila až o 20 centimetrů, z toho zhruba o třetinu jen od začátku 90. let; je tedy patrné, že se jedná o stále zrychlující proces. Co se bude dít dál, to je velmi těžké předvídat – klimatické změny jsou v posledních letech jedním z nejzáhadnějších světových témat. Nejedná se však jen o akademickou debatu, tyto změny se dotýkají mnoha lidí po celém světě. Je na místě se ptát, která města a území budou rostoucí vodní hladinou zasažena jako první? A ani tady není odpověď vůbec jednoduchá.

Tající ledovce a klimatické změny

Situace je totiž mnohem složitější, než že by stačilo podle mapy vysledovat města s nejnižší nadmořskou výškou. Procesy zahrnující klima naší planety jsou však komplexnější a do značné míry plynou z toho, co je vlastně naše domovská planeta zač. Svět, kterého jsme si standardně vědomi, je totiž zemská kůra, tlustá jen několik desítek kilometrů. Mezi ní a pevným zemským jádrem je ještě plášť, dosahující teploty až 900 °C a z dlouhodobého hlediska se chovající spíše jako kapalina nežli pevná hmota. A právě zde vidí inženýr a odborník na geologii Mark Miodownik problém.

Pokud by roztály Antarktida a Grónsko, jež jsou složeny z několikakilometrových vrstev ledu, zvedla by se hladina oceánu o zhruba 50 metrů, což by znamenalo zatopení doslova všech pobřežních měst na světě. Takto extrémní příklad snad nenastane, ale v menším měřítku se musíme připravit na různé scénáře. A mezi ně patří i nerovnoměrné zvyšování oceánské hladiny, které na některé oblasti dopadne mnohem drtivěji než na jiné.

Provázanost globálního oteplování

Jakmile totiž ledový masiv roztaje, sníží se váha, kterou zemská kůra v daném místě tlačila na žhavou vrstvu pláště; konkrétnímu podloží se proto ulehčí a ono se o něco zvedne. A pokud toto zvednutí podloží bude vyšší než zvýšení hladiny oceánu, k zaplavení pobřeží ani nemusí dojít. Co to znamená v praxi?

Pokud dříve roztaje led na severní polokouli, zvedne se podloží pod Grónskem, což podobně postihne (a tedy pomůže) i části Severní Ameriky. Ale pakliže bude rychleji než Grónsko tát Antarktida, právě její podloží se zvedne a roztátá voda nejhůře zasáhne východní pobřeží Severní Ameriky. Jak rychle budou potenciální záplavy a celkově tyto procesy probíhat, to je samozřejmě předmětem sporů. Soudě dle prozatím získaných poznatků však lze předpokládat, že třeba USA (a především její východní pobřeží včetně New Yorku, Washingtonu či Floridy) bude mít mnohem větší problém než kupříkladu Rusko. A to kvůli tání ledovců na druhém konci světa. Tyto jevy jsou prostě jen těžko předvídatelné a měli bychom se je snažit pochopit dříve, než dojde k nenapravitelným katastrofám.

Text: MS