3. ledna 2022 00:20

Dají se smrtelné choroby léčit přírodně? Odpověď se lidstvu každý den vzdaluje

Lék na rakovinu může existovat v přírodní podobě. Lidstvo ho však nemusí nikdy najít jen kvůli vlastní aroganci.

Představme si jednoduchou situaci. Některý z domorodých jihoamerických nebo asijských kmenů používá rostlinu na léčbu podivných boulí rostoucích uvnitř těla. Šaman ji nahmatá, provede očistný obřad, při němž používá vzácnou rostlinu podivuhodného jména, a boule, kterou my známe jako rakovinný nádor, začne časem pod účinkem rostlinného léku ustupovat.

Pro tuto chvíli pomiňme, že existují desítky typů rakovin a každý z nich má svá specifika. Jazyk, kterým kmen mluví, je kvůli malému počtu mluvčích odsouzen k záhubě a jakmile zmizí, ztratí se i všechny medicínské znalosti, jimiž kmen disponuje. I když to může znít bizarně, faktem je, že více než 30 % ze 7 400 jazyků na světě se již do konce století nebude mluvit.

Většina léčivých znalostí je lingvisticky jedinečná tj. známá jen v jediném jazyce a silněji spojená s ohroženými jazyky než s ohroženými rostlinami. Každý domorodý jazyk je proto jedinečným rezervoárem medicínských znalostí – střípkem skládačky pro odhalování a zachování příspěvků přírody lidem,“ píše se v úvodu odborné studie, kterou vydal prestižní magazín PNAS.

Jazyk jako lék

K příkladům důležitosti zachování jazyků nemusíme chodit daleko. Objev chininu, který následně zachránil miliony životů, jež by jinak padly za oběť malárii, souvisel s ekvádorskými indiány a práškem, jemuž říkali ayac cara (hořká kůra) nebo quina quina (kůra kůr). Když se doňa Francisca Henriquez de Ribera roku 1683 těžce roznemohla horečnatým onemocněním a hrozila jí smrt, rozhodl se její manžel aplikovat do té doby neznámou léčbu „divokých“ a „nevzdělaných“ indiánů. Chinin jí zachránil život a zbytek je historie.

Amazonští Janomamové pijí šťávu z popínavé vilcacory na zmírnění průjmu a používají kůru kopálového stromu k léčbě očních infekcí. Šuárové z Ekvádoru a Peru používají nejméně sto různých druhů rostlin pouze na žaludeční obtíže,“ popisuje Joanna Eedeová v časopise Sedmá generace. Analýza 236 domorodých jazyků ve třech biologicky nejvíce rozmanitých regionech světa odhalila, že více než 75 procent z 12 495 rostlinných léčivých atributů dokumentovaných v těchto oblastech je výlučných pro konkrétní jazyk.„Pokud tyto jazyky zmizí, ztratíme tento index pro lesní knihovnu,“ dodává spoluautor studie Rodrigo Cámara-Leret, výzkumník, který studuje biologickou a kulturní rozmanitost na univerzitě v Curychu ve Švýcarsku.

Jelikož studie rovněž ukázala, že mnohé z léčivých rostlin nepatří mezi ohrožené, zásadním problémem, kterému lidstvo aktuálně čelí, je vybíjení domorodých kmenů. Právě jejich destrukcí je napomáháno ztrátě léčivých znalostí, které jsou vázané na daný jazyk určitého kmene. Se zánikem kmene a jeho jazyka zmizí jednoduše řečeno informace, která část rostliny je léčivá (list, kořen), jak je možné účinky rostliny posílit jinou anebo zda je nutné ji upravit či zbavit toxicity.

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom