Tajemná místnost se otevře až v roce 8113. Co jsme ukryli do Krypty civilizace?

K nápadu vytvořit časovou kapsli, ve které by se pro budoucí generace dalo zakonzervovat co největší množství informací o vývoji naší civilizace a běžném životě na počátku 20. století, dovedly profesora a historika Thornwella Jacobse objevy hrobek egyptských faraonů. Do nich staří Egypťané vždy nanosili obrovské množství různých předmětů ve víře, že je panovník využije v posmrtném životě. To, co o tomto historickém období víme, jsme často zjistili právě díky nálezům z faraonských krypt. Jak se ale lidé za několik tisíc let dozvědí takové věci o nás? Tak právě tahle otázka stojí za zrodem Krypty civilizace.

Přečtěte si také: Experiment na myších se změnil v peklo a ukázal, jak by mohla proběhnout zkáza lidstva

Z bazénu vzduchotěsnou komorou

Thornwell Jacobs v roce 1937, kdy svůj projekt začal realizovat, už přes dvacet let působil jako prezident Oglethorpovy univerzity v americké Georgii. Unikátní časovou kapsli proto logicky situoval právě tam. Podzemní prostory bývalého plaveckého bazénu nechal s pomocí štědrých sponzorů přestavět na vzduchotěsnou komoru o velikosti 54 metrů čtverečních.

Žulové základy, dva metry silná kamenná střecha, zdi pokryté smaltovanými deskami a dokonale zatavené nerezové dveře skrývají neuvěřitelné množství rozmanitých artefaktů, některé i docela absurdní. Před působením času je kromě dusíkové atmosféry mnohdy chrání i vlastní, nerezové nádoby naplněné netečnými plyny.

Aby zabránil vykradení kapsle, odmítl v ní Jacobs nechat cennosti nebo drahé kovy. Hodnota tamních předmětů, které často darovaly tehdejší významné osobnosti, třeba švédský král Gustav V., je hlavně historická.

Na tamních mikrofilmech je například zaznamenáno 800 zásadních titulů literatury, od Bible a Koránu přes Dantovu Božskou komedii nebo Homérovo dílo, až po filozofické rukopisy; celkem víc než 640 tisíc knižních stran. Schrána obsahuje taky zmenšeniny slavných sochařských děl, ukázky výtvarného umění a malby znázorňující lidský pokrok za posledních 6000 let.

Znělka z Pepka námořníka či podvazek

Ve skleněných baňkách odpočívají zmenšené modely dobového ošacení. Jsou zde k nalezení semínka rostlin, zubní nit, dámská kabelka i s běžným obsahem, podvazky, otvírák na konzervy, plnicí pero, toaster, dudlík, psací stroj, rádio, pokladna, kterou byste tehdy běžně mohli potkat v kterémkoli krámě, šicí stroj, oblíbené dětské hračky... a najde se tam i suché martini s olivou a dobře zakonzervovaná lahev známého amerického piva Budweiser.

Přítomná je zde samozřejmě i veškerá technika potřebná k přehrání a prohlížení všech uložených záznamů. Některá z výše zmíněných zařízení samozřejmě k provozu potřebují elektřinu, ale ani to by pro kohokoli, kdo nakonec komoru otevře, neměl být problém. Nachází se tam totiž i malá větrná elektrárna. Všechny texty jsou v angličtině, kterou případně jednou pomůže oživit filmový projektor se zvukem.

View this post on Instagram

A post shared by New Georgia Encyclopedia (@newgeorgiaencyclopedia)

A když už jsme u těch zvukových záznamů, tak vězte, že si naši potomci budou moct poslechnout třeba znělku z Pepka námořníka, a také k nim promluví hlasy různých dobových osobností. Mnohdy dost, ehm, zajímavých, vzhledem k tomu, že kapsli její tvůrci a sponzoři plnili od roku 1937 do roku 1940; jsou mezi nimi Adolf Hitler, J. V. Stalin i Benito Mussolini.

Mohlo by vás zajímat: Blackout v Česku nastane, je jen otázka kdy. Nezbývá než se modlit, varuje ekonom

Názory jedné doby

Jacobs naplánoval otevření své Krypty civilizace na rok 8113, a to proto, že když se komora v roce 1940 uzavírala, uběhlo podle jeho vlastních výpočtů od počátku egyptského kalendáře celkem 6177 let. Přesně tak dlouhou dobu má tedy vzduchotěsná komnata svá tajemství ukrývat.

Projekt tehdy započal éru popularity časových kapslí, vzbuzuje ale taky spoustu otázek a kontroverzí. Spolu s tím, co to na počátku 20. století znamenalo být člověkem, kusem historie a místním koloritem v kryptě totiž nevyhnutelně zůstaly zakonzervované i tehdejší silné jižanské myšlenkové konstrukty rasismu a antisemitismu... a i ty se kvůli projektu uchovají do daleké budoucnosti.

Zdroj: IFL Science, The Atlantic, Oglethorpe