Znáte příběh královny Kubaby? První vládkyně historie byla původně hospodskou

Asi vás nepřekvapí, že známému sumerskému Listu králů dominují mužská jména. První civilizace v dějinách ale měla i první královnu v lidské historii. Jmenovala se Kubaba (také Ku-baba nebo Kug-Bau) a původně se živila točením piva v jedné z Kišských hospod.

Bohužel toho o ní mnoho nevíme, protože List králů není úplně spolehlivým zdrojem informací a často si v něm dokonce jeho autoři s radostí trochu zapřeháněli. Takový panovník Enmen-lu-ana by podle něj například vládnul 43 200 let, což se asi shodneme, že není příliš pravděpodobné.

The first woman who led a war in history and was able to win it and achieve independence is Kubaba, who is considered the first queen in history and is the queen of the city of Kish in 2500 BC. She is one of the few women who appeared as a queen in the history of Mesopotamia pic.twitter.com/z8a3nMjOLh

— History of Mesopotamia (@GilgameshIQ) December 30, 2020

Vládkyně s velkým "V"

Kubaba, která Sumerům podle listu vládla „pouze“ rovné století, se nicméně podle historiků dostala na trůn zhruba 2400 let před naším letopočtem. A byla skutečnou vládnoucí panovnicí, ne jen manželkou krále. Proto ji také v Listu uvádějí jako „lugal“ (krále), nikoli jako „ereš“ (ženu panovníka), což z Kubaby činí jedinou ženu, která tenhle titul nese. Její epitet (přívlastek) je delší než většina ostatních, což naznačuje, že byla pro Sumery skutečně významná. Vedle jejího jména se píše: „Ženská majitelka hospody, která zpevnila základy Kiše.“

Abyste rozuměli, Sumerové neměli permanentní hlavní město. Jeho umístění určovali bohové a města se střídala nejpozději po několika generacích. Před Kubabou bylo metropolí po více než století město Mari, za její vlády se ale veškeré důležité dění přestěhovalo právě do města Kiše.

This Iron Age (1000-700 BC) stamp seal (A6812, on display), is made from chalcedony. It is inscribed in Hittite hieroglyphs with the name of the Syrian goddess Kubaba. pic.twitter.com/Aus0MoFo5q

— Oriental Institute (@orientalinst) August 24, 2018

Usurpátorka i hermafrodit

Jak se ale zrovna hospodská dostala na trůn? Některé zdroje o Kubabě vágně hovoří jako o uchvatitelce trůnu, ale nenabízí vysvětlení. Asi nejdetailnější popis počátku její vlády pochází z jedné z Babylonských kronik v podobě prastarých kamenných desek s tesaným klínovým písmem. Problém je, že tento zdroj je podle vědců nepřehlédnutelně propagandistický. „Celý cíl vyprávění je demonstrovat, že ti vládci, kteří zanedbali nebo urazili akkadského boha Marduka, případně odmítli dát obětiny v podobě ryb do chrámu Esagila, který mu byl zasvěcen, také velmi špatně skončili,“ popisuje manipulativní vyznění textu známý asyriolog Albert Kirk Grayson.

O Kubabě se v tomto textu píše, že nakrmila hladového rybáře chlebem a vodou, tedy ingrediencemi, kterých měla jako hospodská dostatek, neboť se z nich vyrábělo sumerské pivo. Když rybář zahnal hlad, přesvědčila ho, aby své ryby donesl do Esagily. Tím potěšila boha Marduka a ten jí věnoval vládu nad světem.

Jsou i texty, které Kubabu popisují jako osobu s mužskými i ženskými pohlavními orgány. O těch se odborníci zase domnívají, že vznikly, aby odůvodnily okatý únik Kubaby z klasické genderové role. Co kdyby se z toho náhodou stal precedens.

Není hospodská jako hospodská

Pravda asi bohužel bude o dost nudnější, než všechny vyjmenované varianty. Ženské majitelky hospod byly totiž v Mezopotámii poměrně běžné a těšily se velkému respektu. Nezřídka byly také členkami místní šlechty.

Nesmíme zapomínat ani na to, že pivo bylo pro Sumery posvátným nápojem, jelikož věřili, že je to dar od bohů. Tudíž i „obyčejná“ hospodská měla velmi vysoký sociální status. Pak už Kubabě teoreticky mohla stačit šikovnost a talent na politiku.

Ať už se ale k vládě dostala jakkoli, rozhodně má v sumerské historii naprosto jedinečné místo. V říši, která existovala po tisíc let, je jedinou královnou, která vládla bez muže.

Odkaz na obrázkovou licenci Wikimedia Commons.