Stovky dobrovolníků se zřejmě nechají nakazit koronavirem

Současná pandemie a s ní související stovky tisíc mrtvých si žádají řešení trvalejšího charakteru. Jednou z nich by mohlo být očkování, podobně jako již existují vakcíny například na chřipku. Jenže dříve nebo později bude muset dojít k testům na lidech. A ta doba právě nastává.

Nevědecký přístup má pomoci vědcům

Vědci mnoha zemí (včetně těch z České republiky) se snaží co nejrychleji vyvinout vakcínu chránící proti koronavirovému onemocnění. „Mnoho vědců vidí vakcínu jako jediné řešení pandemie,“ napsal Ewen Callaway v prestižním časopise Nature v rozhovoru s Nir Eyalem, ředitelem Center for Population-Level Bioethics na Rudgers University. Sbírání dobrovolníků na internetu není zrovna propracovaná metoda, nicméně čas od času se používá.

Výzkum jakéhokoliv léku trvá léta, a pokud dojde do poslední fáze, tedy testování na lidech, může stát stovky milionů dolarů. Provádějí se slepé testy, kdy část dobrovolníků dostává lék, a jiná, kontrolní skupina placebo, výsledky se mezi sebou vzájemně porovnávají a navíc se přísně sleduje jakýkoliv vedlejší účinek. Ten by totiž mohl být, a v minulosti už k tomu došlo, horší než choroba, kterou měl lék léčit. Vyhlásit proto nábor dobrovolníků, kteří budou ochotni doslova nasadit vlastní zdraví a možná i život v boji při hledání vakcíny, se zdá být nejen nevědecké, ale i velmi rizikové. Přesto se tento postup používá. Do některých vědeckých výzkumů se můžete dokonce přihlásit na adrese www.pokusnikralici.cz i v Česku, jenže tady vás nikdo záměrně ničím nenakazí. A být očkován je mnohem bezpečnější, než si třeba aplikovat dezinfekci do žíly, jak radí americký prezident Donald Trump.

Výzva 1Day Sooner

Výzva s názvem 1Day Sooner není navázaná přímo na farmaceutické společnosti, takže by neměla jít na ruku některé konkrétní vakcíně s cílem dopomoci společnosti k jejímu prosazení a následnému uvedení na trh. „Spoluzakladatel výzvy Josh Morrison doufá, že prokáže existující širokou podporu pro pokusy s infekcí u lidí, které mají potenciál dodat účinnou vakcínu proti koronavirům rychleji než standardní pokusy. ... Skupina dobrovolníků by dostala kandidáta na vakcínu a poté by byla záměrně infikována virem, aby se posoudila účinnost imunizace,“ píše Ewen Callaway v časopise Scientific American. V odborném měsíčníku Nature svou myšlenku dále rozvíjí: „Začali byste až po předběžném testování, aby byla jistota, že kandidát na vakcínu je bezpečný a že ta u člověka dosahuje imunitní odpovědi. Poté shromáždíte skupinu lidí s nízkým rizikem – mladé a relativně zdravé jedince – a zajistíte, aby již nebyli infikováni. Dáte jim buď látku testovanou jako vakcínu, nebo placebo, a dáte tělu dostatek času na imunitní odpověď. A pak je vystavíte viru.“

Evropa nezaspala... a testuje

Zatímco etici a lékaři se přou o filozofické a morální hranice urychleného testování na lidech, některé biotechnologické firmy už získaly povolení a zahájily práci. V Německu na povolení dosáhla firma BioNtech. Látka s prozatímním názvem BNT162 se má testovat na vzorku dvou stovek lidí ve věku 18–55 let. Druhé testování na lidských dobrovolnících probíhá ve Velké Británii. Vědci z Oxfordu vyvinuli možnou vakcínu ChAdOx1 nCoV-19, u které je nutno ověřit, zdali nemá nějaké vedlejší účinky. Vypadá to, jako kdyby zoufalá doba vyžadovala zoufalé činy. Své obavy totiž vyjádřili nejen epidemiologové, ale i lidé zabývající se etikou medicíny. Pokusy na lidech jsou totiž vždy velmi ošemetné a sbírat „na internetu“ lidi s cílem nechat je nakazit zřejmě není typickým vědeckým přístupem. Ovšem není dobré se nechat zmást jednou americkou internetovou výzvou. Evropa se dál drží osvědčených vědeckých standardů. Jen vývoj dostal prioritu a mnohde i zásadní finanční podporu.

Text: Topi Pigula