Konec vězení? Neurologové by mohli trestat přímo lidské mozky!

Neurověda není jen nějaké teoretické zkoumání mozku – má a bude mít obrovské dopady na celý náš svět. A v řadě oblastí, o nichž to asi jen tak netušíte…

Australský neurovědec David Eagleman věří, že jeho obor může zcela změnit způsob, jakým už tisíce let vykonáváme tresty. Navrhuje, že místo toho, abychom zločince zavírali za zdi kriminálů, měli bychom se soustředit na to, abychom upravili jejich mozky. A to tak, aby už další trestnou činnost nikdy nevykonávali… Ale máme na něco takového vůbec právo?

Ten problém je dost složitý – existují totiž dvě základní cesty, jak se přistupuje k trestům. První říká, že když někdo způsobí zlo, mělo by mu být také zlem oplaceno. Říká se tomu retribuční přístup – jde mu jen o trest. Druhý přístup se zamýšlí nad důsledky trestu; zamýšlí se nad tím, jestli je výhodnější trestat a jak takový trest odradí další možné zločince. Pokud trest nefunguje i na další osoby, pak nemá smysl…

Jenže neurologové a psychologové, kteří se se neurovědami zabývají, věří, že první přístup bude již brzy zcela opuštěn – protože naivně věří ve svobodnou vůli, jejíž existenci poslední výzkumy (podle neurovědců) popírají. Psychologové Joshua Greene a Jonathan Cohen například říkají, že v budoucnu se u soudů bude spíše než hrozné mládí zločince řešit stav jeho prefrontálního mozku. A to, jak ho upravit, aby už dále zákony nepřekračoval. Podle nich se stane ze soudů místo, kde se bude řešit jen to, jak zabránit dalším trestným činům – funkce „trestat“ úplně zmizí.

Mají to promyšlené

Greene a Cohen s touto myšlenkou přišli už před deseti lety, na tom by nebylo noc tak nového. Od té doby ale neurovědy udělaly obrovský pokrok a opravdu se k jejich výrokům přistupuje u soudů s velkou vážností.