Jak se vyhnout prokrastinaci? Pevný deadline se vám může vymstít

Jaký termín pro dokončení úkolu je nejlepší? Hodně natěsno, s dostatkem, až přemírou času nebo žádný? Odpověď se pokusil najít profesor Stephen Knowles z Otago Business School. On a jeho kolegové testovali vliv délky termínu na dokončení úkolu pro svůj výzkum, který následně publikovali v odborném magazínu Economic Inquiry.

Zapomeňte na dostatek času

Výzkum ukázal, že pokud je na vše dostatek času, mají lidé tendenci práci odkládat s tím, že dokončení rozhodně nespěchá. Pravděpodobně tedy získají přednost prioritnější úkoly s rychleji s blížící uzávěrkou. V pokusu měli studenti tři možné termíny na to, aby vyplnili on-line dotazník týkající se charity. Nejvíce odpovědí přišlo ve variantě „máte na to týden“ a „časově neomezeno“. Jakmile se měl dotazník vyplnit do měsíce, bylo množství odevzdaných dotazníků výrazně nižší.

„Interpretujeme to jako důkaz, že určení delší lhůty – na rozdíl od krátké nebo žádné lhůty – odstraňuje naléhavost jednat, kterou lidé často vnímají, když jsou požádáni o pomoc,“ říká profesor Knowles. Zmínka o pomoci je v jeho poznámce proto, že vyplnění dotazníku mělo v rámci testování přinést pomoc pro již zmíněnou charitu. Zároveň ale výsledek zevšeobecňuje ve smyslu, že pokud někoho požádáte o (jakoukoli) pomoc, krátkým termínem prudce zvyšujete možnost, že se vám jí dostane.

Jaká rada z toho konkrétně vyplývá? Máte-li dlouhou dobu na odpověď či odevzdání úkolu, zkraťte si termín. Má-li být hotovo nejpozději za měsíc, je pravděpodobné, že práci odložíte a pak na ni zapomenete nebo vás zavalí úkoly s vyšší prioritou. Pokud si dáte jen týden, zřejmě si na úkol zapomenout nedovolíte.

Ujasněte si priority

Chronické odkládání úkolů rovněž často souvisí s tím, že jejich splnění je spojené s nějakou nepříjemnou činností (telefonování neznámým lidem, vyplnění složité či nezáživné tabulky). Jedna z mentálních pomůcek je uvědomit si důsledky odkládání. Například čím později pošlete fakturu, tím později dostanete peníze. Čím déle budete odkládat vyplnění tabulky, tím déle se jí budete trápit. Navíc hrozí, že sice danou práci odložíte „na později“, ale najednou se nakupí nečekané a neplánované úkoly a vznikne zbytečný a nepříjemný časový stres. Jak ostatně říkal již antický řecký básník Hesiódos v knize Práce a dni: „Na zítřek se nespoléhej, na pozítří neodkládej.“

Univerzálně je také dobré ujasnit si pořadí priorit a vycházet z toho, co je skutečně důležité a má význam. Často totiž přidáváme vyšší důležitost úkolům, které nejsou zásadní, ale snadnější. Jejich splnění je totiž rychlejší a tudíž příjemnější. Nebo rychleji přinese odměnu.