Konec ledna na ZOOMu se ponese ve znamení nádherných zvířat a famózních dokumentů
Konec ledna na ZOOMu se ponese ve znamení nádherných zvířat a famózních dokumentů
Proletíme se světem, utečeme z hradu, vydáme se na ostrov tučňáků, zažijeme vlčí sílu a spoustu dalších zážitků na Prima ZOOM!
Premiérové tematické bloky vždy pondělí až neděle v čase 18.00–20.00 a 20.00–22.00.
26. 1. 19.00 – O šelmách a lidech
Všichni tak zvaní i skuteční odborníci tvrdili, že je s nimi navždy amen. Ale všichni se pletli! Vlk, rys i medvěd se vrátili do Francie. Zprávy o jejich příchodu rozvířily prudkou debatu v místních médiích, vynořily se dávné zvěsti a mýty i otázky, jestli by těmto divokým zvířatům vůbec měla být ponechána volnost pohybu. Mezi protistranami skutečně došlo ke střetům. Dokumentární film O šelmách a lidech proto stopuje obávaná zvířata, pozoruje jejich chování v přirozeném prostředí a sleduje, jak reagují na lidi, kteří žijí v bezprostřední blízkosti. Současně se vynořuje nevyhnutelná otázka: Mají velcí dravci ještě vůbec místo v prostředí moderního světa? Jaká jsou rizika jejich návratu? A není naší povinností tato zvířata chránit?
27. 1. 18.00 – Letem světem (Buenos Aires)
Dokumentární seriál cestopisů z produkce vyhlášené „značky“ Lonely Planet navštěvuje různé kouty světa. V každém díle se moderátor společně se svým štábem vydává do více či méně exotických míst, aby poznal, jak to tam chodí – a kam se nejvíce vyplatí zajít. Seznamte se také se zajímavými světovými kulturami, jejich historií, zvyklostmi, svátky, jídlem, domovskými městy a oblíbenými radovánkami. Seriál Letem světem zve většinou jinam než do obvyklých oblíbených turistických destinací, a díky tomu nabízí mnohem větší a autentičtější zážitky.
27. 1. 20.00 – Karel Veliký (3. díl)
Nenechte si ujít závěrečný díl velkolepého seriálu, který získal v Itálii ocenění za nejlepší dokumentární drama. Velkorozpočtový epos vypráví o dramatickém, násilném a oplzlém životě i životním stylu nejdůležitějšího středověkého evropského císaře. Jeho součástí je více než 350 záběrů vyšperkovaných digitálními triky nebo propracované bitevní scény se stovkami účastníků. Nechybí ani nezbytné nahlédnutí do soukromí. Karel Veliký byl ve své době nejmocnějším mužem v Evropě a vytvořil impérium, jež zahrnovalo takřka celou její moderní část a jehož dědictví přetrvává dodnes. Toto neobyčejné dokumentární drama je zároveň vyzbrojeno nejnovějšími poznatky archeologů, historiků a dalších odborníků. Válečnický král, který zahynul před 1200 lety, se díky němu poprvé představuje jako muž z masa a kostí.
28. 1. 18.00 – Vrahové za mřížemi II (1. díl)
V další řadě Vrahů pokračujeme s Davidem Wilsonem, profesorem kriminologie na univerzitě v Birminghamu ve Velké Británii. Metodologii výzkumu chování, kterou vyučuje své studenty, v tomto dokumentárním seriálu aplikuje na chování usvědčených sériových vrahů. Díky tomu v plné míře odhaluje odpornost činů spáchaných nejznámějšími anglickými zabijáky.
28. 1. 20.00 – Záhady přírody II (Souboj mořských titánů)
Velký žralok bílý a kosatka dravá patří mezi nejobávanější mořské predátory. Žraloci a kosatky se vzájemným konfliktům obvykle vyhýbají, v říjnu 1997 se však rybáři a pasažéři výletní lodi poblíž kalifornského pobřeží stali svědky bezprecedentní události – souboje kosatky s velkým žralokem bílým. Dvojice kosatek si jako první všiml zdejší rybář, ten o svém objevu okamžitě informoval svého kamaráda, kapitána výletní lodi. Kosatky nejprve ulovily a sežraly lachtana, poté se bavily a skákaly kolem výletní lodi. Pak se podél trupu lodi mihl zlověstný stín velkého žraloka bílého, kterého přilákala krev mrtvého lachtana. Jen za několik málo okamžiků se hladina rozvířila a překvapení výletníci zjistili, že větší z kosatek na žraloka zaútočila. Oba predátoři zmizeli pod hladinou, a když se po chvíli vynořili, držela kosatka žraloka za hlavu ve svých čelistech. Ten den dostali přírodovědci odpověď na dlouho kladenou otázku – v souboji mezi dvěma mořskými titány vítězí kosatka. Jedná se o první zdokumentovaný případ, kdy se velký žralok bílý stal kořistí jiného zvířete.
29. 1. 18.00 – Když počasí měnilo historii (Povodeň na Mississippi)
Na jaře roku 1927 došlo na dolním toku řeky Mississippi k největší povodni v historii USA, která přímo či nepřímo zasáhla na jeden milion lidí. Následkem bouře 21. dubna, která zvedla vody řeky o tři metry, se provalila hráz u Mound Landing a sedmimetrová vlna smetla stovky lidí a zaplavila rozsáhlá území. Celkem 600 000 lidí bylo bez střechy nad hlavou a pomoc, přicházející zvenčí, se k nim mnohdy ani nedostala. V táboře ve městě Greenville bylo více než půl milionu černochů a na 55 000 chudých bílých obyvatel. Déšť vystřídalo úmorné vedro, při němž se těla uhynulých ryb ve vodě rozkládala a život tam byl nesnesitelný. Voda se blížila i k New Orleans. Aby nebylo zaplaveno, bylo rozhodnuto povodeň odvést: odstřelit kus ochranné hráze a nechat vodu odtéct. Obětovány byly dvě obce – St. Bernard a Placquemines. Souhlas s plánem byl podmíněn odškodným pro všechny oběti povodně. Obyvatelstvo bylo evakuováno a na 12 000 lidí zůstalo bez domova. Slibované odškodné nebylo nikdy vyplaceno, což vzbudilo nevoli tisku. Voda na zaplavených územích se držela asi pět měsíců. Celkem bylo postiženo 69 000 kilometrů čtverečních na území sedmi států. V důsledku povodně posílila federální vláda pomoc občanům postiženým podobnými přírodními katastrofami a došlo ke změnám v pravidlech pro zásah státu při povodních.
29. 1. 19.00 – Úžasná tajemství vědy (Katastrofy vyvolané člověkem)
Mnozí se domnívají, že přírodní katastrofy jsou jednoduše zásahy vyšší moci. Vědci však poukazují na to, že některé katastrofy mohou být ve skutečnosti vyvolány naší činností. Při stavbě výškových budov změní hmota, kterou přidáme na zemský povrch, napětí zemské kůry. To vyvolává v oblastech se zemětřeseními obavy z takových výškových budov. Jedna budova nemůže rozpoutat zemětřesení. Ovšem větší stavby, jako například vodní nádrže, mohou být dostatečně velké na to, aby pohnuly zemí pod nimi. V roce 2008 zemřelo asi 90 tisíc lidí když provincii Sečuán zasáhlo jedno z nejničivějších zemětřesení v historii země. Jen pár kilometrů odsud se na přehradě objevily velké trhliny. Přehrada naštěstí vydržela. Někteří vědci se domnívají, že přehrada nebyla pouhou obětí zemětřesení, ale sama k němu přispěla. Nejčastějšími viníky geofyzikálních nebezpečí vyvolaných člověkem jsou však doly. Vědci si myslí, že 50 % všech zemětřesení, která vyvolali lidé, jsou následkem těžby v dolech. Ale i další špatné postupy mohou způsobit katastrofu. Tak jako v roce 2006, kdy špatný technologický postup při těžbě zemního plynu v Indonésii způsobil výbuch bahenní sopky, která může chrlit bahno dalších 50 let.
29. 1. 20.00 – Útěk z hradu Colditz
Hrad Colditz se tyčí na skále nad malým východoněmeckým městem Saxony. Stojí tam už od středověku a za tu dobu byl nejen pevností nebo domovem panstva, ale i obyčejným skladištěm a strašidelně romantickým ústavem pro lidi s mentálním postižením. Své místo v historii si přesto zajistil, zejména během druhé světové války, kdy pod označením Oflag IV-C sloužil jako válečný zajatecký tábor určený pro vysoce postavené spojenecké důstojníky, kterým se podařilo opakovaně uniknout odjinud. Colditz byl místem, z něhož už nikdo nikdy neměl uprchnout – jenže pro některé naopak představoval o to větší a zajímavější výzvu. Film Útěk z hradu Colditz přibližuje nejen vzrušující odvážné činy britských uprchlíků z nacistického zajetí, jako byli Airey Neave a Pat Reid, ale i skutečný život v zajetí plný vzpomínek na domov, tajně připravované pálenky a nekonečnou nudu.
30. 1. 20.00 – Velká podmořská dobrodružství II (Žralok liščí)
Žralok liščí nebo také liškoun obecný je někdy nazýván “hříčkou přírody“. Tento pozoruhodný tvor, který má ocas stejně dlouhý jako tělo a dokáže se potopit až do hloubky 150 metrů, se vyskytuje v moři kolem Filipín. Na jeden z tamních ostrovů Malapascua se také vydal Monty Halls, aby tohoto tvora, kterého se jen málokomu podaří spatřit, vypátral a seznámil se s ním.
30. 1. 21.00 – Ostrov tučňáků (Nová generace)
Světoznámý tučňák nejmenší z australského Philipova ostrova každý rok přiláká půl milionu turistů, které baví půvabné přehlídky tohoto druhu po cestě od mořských radovánek k doupatům. Jenže zákulisí života tučňáků je dokonce ještě zajímavější. Dokumentární seriál Ostrov tučňáků natočený ve stylu všetečně zvídavých reality show VyVolení a Big Brother využívá moderní možnosti satelitního sledování života pod mořskou hladinou a mapuje pohyb několika rodin tučňáků. Brzy vychází najevo, že vztahy v této kolonii jsou vyloženě křehké a přežití je nejisté.
31. 1. 20.00 – Vlčí síla
Už od úvodní scény bere dokumentární film Vlčí síla diváky na neuvěřitelnou cestu za dobrodružstvím. Přidejte se ke světoznámému krotiteli zvířat Andrewovi Simpsonovi, který se vydal na jedno z nejchladnějších míst na světě, aby natočil největší a nejvelkolepější film o vlcích – a hlavně s vlky. Simpson a spol. žijí pět měsíců v táboře na Sibiři, kde teploty klesají až na minus 60 stupňů Celsia. Uvidíte nejen to, jak se rodí pouto mezi člověkem a vlkem, ale také jak si náročné podmínky na všech vybírají daň. Záběry z Vlčí síly jste nikdy předtím nemohli nikde vidět, neobsahují vůbec žádné digitální efekty a všechno, co zachycují, se skutečně stalo. Díky nim pochopíte, že vlci opravdu jsou jedním z nejméně pochopených zvířat všech dob, a začnete je vidět v úplně jiném světle.
1. 2. 20.00 – Skoky do neznáma
V nebezpečném světě soutěžních seskoků padákem rozhodují o životě a smrti pouhé vteřiny. Na adrenalinovou návštěvu do právě takového prostředí zve tento snímek plný neuvěřitelných záběrů, dechberoucích scén a napínavého děje. Členové floridského týmu PD Factory jsou profesionálními atlety na vrcholu sil, kteří se nebojí do krajnosti zkoušet vlastní schopnosti. Účastní se mezinárodních závodů, lámou světové rekordy a vedou parašutistickou školu zaměřenou na přesnost seskoku pro členy speciálních jednotek americké, izraelské a norské armády. Za jejich zkušenostmi stojí roky praxe, bolestivá zranění, nebezpečné situace a měsíce strávené mimo teplo domova. Dopředu je ale žene odvěká touha člověka létat a pokořit oblohu. Dokument vznikal během období šesti let, natáčel se na 20 profesionálních HD kamer mimo jiné umístěných i na přilbách parašutistů a je vzácným pohledem do zákulisí týmu, který zažil cestu do pekel a zpět. Skočte do neznáma v české premiéře!