Koně Převalského nemají v Mongolsku vyhráno – ohrožují je změny klimatu. Jak se jim dá pomoci?

Zoo Praha v minulosti významně přispěla k záchraně koní Převalského a nyní je navrací do volné přírody na jihovýchodě Mongolska. Aklimatizace v přísně chráněné oblasti Gobi B trvá téměř rok. Na základě špatných zkušeností s horkými léty bez přístupu k pitné vodě se Zoo Praha rozhodla vybudovat pro potřeby koní, ale i strážců, kteří o ně pečují, vrtanou studnu. Jeden metr studny vyjde se vším všudy na 1000 Kč. Deset centimetrů na stovku. Pojďte s námi do toho! Každý zakoupený decimetr pomůže usnadnit návrat koní Převalského do jejich domoviny.

Kůň Převalského byl ve volné přírodě vyhuben před více než 40 lety, nyní se do drsných pouštních stepí opět vrací. Pražská zoologická zahrada, která patří v chovu koně Převalského ke světové špičce a od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu, připravuje letos přepravu koní Převalského do Mongolska již pošesté. Celkem bylo do Mongolska přepraveno 19 koní, většinou klisen. Některé z nich ve volné přírodě porodily hříbata. Ve zdejší stepi už tak žije 12 potomků, kteří se narodili ve své původní domovině.

Přeprava koní probíhá v těsné spolupráci s Armádou České republiky, Zoo Praha využívá k transportu dopravní letouny CASA. Každý rok se z Prahy do Mongolska letecky přepraví čtyři koně Převalského, s nimiž se přistává na nezpevněné dráze v Bulgan sumu. Poté koně jedou na korbě nákladních vozů až do své cílové stanice, aklimatizační ohrady v přísně chráněné oblasti Gobi B. Od začátku nakládání koní do okamžiku, kdy vyběhnou z boxů v Gobi B, uplyne 30 někdy až 36 hodin.

Mohlo by se zdát, že v aklimatizační ohradě, kde koně stráví téměř rok, než je strážci Gobi B vypustí do volné přírody, už jim nic nehrozí. V letních měsících se však často stává, že vysychá říčka, která je jediným zdrojem vody v této oblasti. Strážci proto musí každý den jezdit pro vodu do desítky kilometrů vzdálené vesnice!

Zoo Praha se proto rozhodla, že v blízkosti aklimatizačních ohrad vyvrtá studnu na pitou vodu. Jeden metr studny vyjde na tisíc korun. V ceně jsou započítány i další práce a náklady spojené s výstavbou potřebného zázemí, což je v Mongolsku o něco náročnější než u nás, např. se nad každým vrtem musí postavit domeček s kamny, aby vrt v zimě nezamrzal. Dle předběžných průzkumů se zdá, že bude studna přibližně sto metrů hluboká. Cílová částka projektu je tedy 100 000 Kč.

Poslání organizace

Zoologické zahrady dnes působí ve světě, v němž je stále více ohrožována druhová pestrost přirozených ekosystémů neboli biodiverzita. Jsou to právě tyto instituce, které mají možnost postihnout celý rejstřík ochranářských aktivit, od výzkumu přes ochranu ex-situ (včetně chovu ohrožených druhů a výchovné činnosti) po účast na projektech in-situ přímo v terénu.

Výchova a vzdělávání

Každým rokem přichází do zoologických zahrad na celém světě více než 600 milionů návštěvníků nejrůznějšího věku i zájmů. V pražské zoo se během posledních tří let počet návštěvníků zdvojnásobil na více než 1,2 milionu osob ročně. Je to velká výzva i závazek.

Zoologická zahrada tak ovlivňuje svými výchovnými a vzdělávacími aktivitami širokou veřejnost i zájmové skupiny. Je schopna díky neocenitelnému potenciálu živých zvířat působit u návštěvníků na jejich názory, postoje, vytváření hodnot a chování.

Chov zvířat

Pražská zoo jako moderní instituce svého druhu vytváří pro chované živočichy co nejoptimálnější podmínky, a to jak koncepcí a ztvárněním výběhů i ubikací, tak sestavováním jedno- či vícedruhových skupin. Návštěvníci si tak mohou vytvořit představu o životě zvířat a jejich vazbách k prostředí, zvířata pak mají příležitost rozvinout co nejširší rejstřík přirozeného chování.

Ochrana ex-situ

Zoo Praha se dlouhodobě podílí na ochraně živočichů ex-situ. Vytváří pojistné chovné skupiny u druhů, které jsou v přírodě bezprostředně ohrožené, nicméně u kterých již probíhají snahy o zpětný návrat nebo je lze očekávat.

Ochrana in-situ

Stále výrazněji se pražská zoo podílí na projektech in-situ, jejichž cílem je ochrana živočichů přímo v místě jejich výskytu. Jedná se o zapojení do reintrodukcí ohrožených druhů do rezervací i volné přírody nebo o metodickou a materiální pomoc v těchto oblastech.

Programy se týkají mimo jiné koně Převalského, gorily nížinné, adaxe, ibise skalního, zubra, čápa černého, orlosupa bradatého, supa hnědého, užovky podplamaté, sysla obecného, kvakoše nočního, puštíka bělavého, sovy pálené a sýčka obecného.

PŘISPĚJTE TADY!