Kolik peněz utratí Evropa za drogy? Mohla by za ně postavit armádu...
České ministerstvo spravedlnosti má v rozpočtu pro rok 2016 vyčleněno v kolonce „výdaje“ přesně 24 691 923 615 Kč. Evropané letos zhruba stejnou částku utratí za drogy.
Obchod s drogami je nejziskovější sektor zločinu. To není literární nadsázka, ale fakt. Proto není divu, že drží, řečeno básnickým obratem, „prst na tepu doby“. Nejde jen o technologický vývoj úzce spjatý s vývojem nových syntetických preparátů, ale i o hledání nových cest i technik, jak dostat zboží k zákazníkovi. Balíčky s drogami přelétávají zakázané území zavěšené na dronech, pro velké zásilky se hledají nové cesty. Příkladem prvního tvrzení je doprava balíčku s kontrabandem do přísně hlídaného vězení v Manchesteru.
Operátorovi se podařilo překonat ploty, ale ve vězeňském prostoru ztratil nad dronem kontrolu. Ten byl následně nalezen poškozený na vězeňském dvoře. Pro podporu druhého tvrzení bychom se museli vypravit na jižní Kavkaz, přes který vedou nové drogové (heroinové) cesty jejichž konec je v západní Evropě. Jenže vždycky stojí v pozadí peníze pro které stojí za to riskovat.
Kdy přišly drogy do Česka?
„V Československu se nezákonný obchod s drogami rozvinul po první světové válce, v létech 1920 – 1925, kdy se Československo stalo vzhledem ke své centrální poloze v Evropě významnou tranzitní a cílovou zemí. Tehdejší zákon považoval ilegální obchod pouze za přestupek,“ píše Ingrid Matoušková v knize Aplikovaná forenzní psychologie. Díky poloze našeho státu, díky naším „západním sousedům“ i díky prostupnosti hranice v rámci Schengenského prostoru, si pořád ponecháváme status významné tranzitní země. Zároveň s tím přišli čeští uživatelé na trh s unikátními drogami vlastní provenience (pervitin, brown), které si i díky výše zmíněným „výhodám“ našly cestu dál na západ.
„Nedovolená výroba drog a obchodování s nimi zůstává jedním z největších a nejvíce inovativních kriminální trhů v Evropě,“ uvedl ředitel Europolu Rob Wainwright. Jak je na tom Česká republika? Podle European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addictin stál v roce 2013 pouhý 1 gram amfetaminů o čistotě 71% rovných 63 eur. České Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti udává, že ve stejném roce u příbuzného metamfetaminu (pervitinu) byla nejnižší zjištěná cena za 1 gram 450 Kč, nejvyšší 5000 Kč. Nejnižší podíl účinné látky v zachycených a analyzovaných vzorcích činil 16,3 %, nejvyšší 84,0 %..
„Ve srovnání s rokem 2013 došlo k posunu celoživotního i aktuálního užívání konopných látek do vyššího věku respondentů (nejvyšší míra byla ve věkové skupině 25-29 let, ale došlo k nárůstu rovněž ve skupinách 45-49 a 50-54 let). Současně však byl zaznamenán stejně jako v rokem 2013 další nárůst míry prevalence užívání konopných látek ve věku 15-19 let. Rozsah užívání ostatních nelegálních drog se pohybuje na výrazně nižší úrovni - celoživotní zkušenost s extází uvádí cca 6 %, s halucinogenními houbami 4 % a s pervitinem 3 % populace, užití dalších nelegálních drog se pohybuje pod 1 %. Zkušenost s extází v posledním roce hlásí přibližně 1,5 % dospělých osob, zkušenosti s ostatními drogami jsou téměř nulové. V roce 2014 odhalila Policie ČR 272 varen a v trestním řízení zajistila 49,8 kg pervitinu průměrné čistotě 69,8 %.,“ dále zpřesňuje údaje Národní monitorovací středisko. Zajímavé je číslo ukazující na mykologické znalosti houbařů a „houbičkářů“, tedy hledačů hub rodu Psilocybe. V rámci Evropy vede z pohledu množství uživatelů drogový trh marihuana následovaná heroinem.
Obchod s drogami sebou vleče další, často násilnou trestnou činnost a je ideálním k praní špinavých peněz. Účet za prodej nelegálních drog vystavený Europolem a Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost, vyrostl na zhruba 648 miliard korun ročně. To je více než 1 557 km extrémně drahých českých dálnic.
Text Topi Pigula