Klimatická změna, jaderná zima a Trump. 50 nobelistů označilo největší rizika
Nejlepší mozky světa označily největší hrozby.
Nobelovy ceny, s výjimkou té za literaturu a mír, dostávají ti nejlepší vědci na Zemi. Jedná se o osobnosti se značným vhledem nejen do jejich oborů, ale také s větším vhledem do toho, jak funguje náš svět.
Padesátka těchto osobností se zúčastnila ankety, jejímž cílem bylo zjistit, jaké hrozby v současné době nejvíce ohrožují naši planetu a globální civilizaci, která ji obývá.
Nejlepší mozky světa – nobelisté
Tento dotazník vědcům předložili experti z organizace Time Higher Education, což je nadnárodní orgán vytvářející žebříček těch nejlepších univerzit na světě. Oslovili 50 nobelistů, kteří získali toto špičkové oceněni v oborech fyzika, lékařství a ekonomie. Vzhledem k tomu, že v současné době žije asi 250 nobelistů, jde o mimořádný úspěch.
Na prvních místech žebříčku, který z těchto odpovědí vznikl, se umístily: environmentální problémy, jaderná válka a vůdci jako Donald Trump. Až za nimi skočily takové globální hrozby, jako jsou politická polarizace společnosti, vzestup populismu, klimatická změna, růst populace, infekční choroby, ignorování světových vůdců, zakrývání pravdy a vyvolávání nedůvěry mezi lidmi, jejich vůdci a médii.
Kliďte se tajfunu z cesty - aktuálně řádí Irma Zdroj: http://pixabay.com
Největší část (34 procent) nejlepších mozků planety se shodla, že největším problémem jsou environmentální problémy – tedy nekontrolovaný nárůst lidské populace a ničení životního prostředí. Na druhém místě se jako největší hrozbou ukázala hrozba globální jaderné katastrofy (23 procent) a na třetím místě skončila hrozba infekčních chorob spojených s rezistencí vůči antibiotikům a ztráta lidskosti lidstva.
Na další pozici se umístili ignorující světoví vůdci a zkreslování pravdy, což většina vědců pokládala za větší riziko, než je třeba hrozba umělé inteligence, nerovnosti, Facebooku a fundamentalismu a terorismu.
Populismus zničí planetu
Na otázku, zda je moderní věda nějak postižená vzrůstem populismu v politice na obou stranách Atlantiku, reagovalo odpovědí ANO 70 procent dotazovaných. „Fakta dnes zpochybňuje spousta lidí, kteří raději věří báchorkám a pověrám než dobře ozdrojovaným, vědecky ověřeným faktům,“ uvedl například Francouz Jean-Pierre Sauvage, který roku 2016 dostal Nobelovu cenu za chemii.
V souvislosti s populismem v politice dokonce řada vědců zcela konkrétně jmenovala jako příklad Donalda Trumpa, který ignoruje důkazy, na nichž se shoduje vědecká komunita, a úmyslně zkresluje pravdu, aby tak manipuloval lidmi.
Text: MK