Kdy převažuje optimismus a kdy deprese? Biologické hodiny na Twitteru.

Cirkadiánní rytmy ovlivňují naše životy víc, než jsme ochotni si připustit. Biologické hodiny máme každý nastavené trochu jinak a většina z nás o sobě ví, jestli se řadí spíše k ranním skřivanům či nočním sovám. Ovšem tyto tělesné cykly toho ovlivňují mnohem více než „pouhou“ hladinu energie; mají vliv i na krevní tlak, hladiny různých hormonů či rychlost metabolismu. A všechny tyto součásti pak dohromady působí i na naši psychiku. Nedávný ambiciózní výzkum se pokusil těmto rozdílům přijít na kloub – pomocí Twitteru.

Twitter jako nástroj poznání

Tým pod vedením profesora Nella Christianiniho sesbíral 800 milionů tweetů, které dohromady obsahovaly kolem sedmi miliard slov. To je už slušná porce! Našince může zamrzet, že se zaměřil pouze na Velkou Británii, konkrétně 54 největších měst ostrovního království, to vše v letech 2010 až 2014. Přesto z takového množství dat lze už vysoudit mnohé a Británie navíc od nás zas tak vzdálená není.

A proč zrovna Twitter? Tato sociální síť je známá krátkými zprávami, které ani nemusejí být důsledně promyšlené a často odrážejí momentální náladu. Zveřejněné tweety jsou navíc textové, takže jejich hromadná analýza je o poznání jednodušší nežli třeba v případě obrázků z Instagramu.

Z těchto důvodů se podobné výzkumy tweetů prováděly už třeba v roce 2010. Aktuální studie profesora Christianiniho a dalších počítačových odborníků však nesledovala pouze náladu, ale i změny v myšlení uživatelů. Díky tomu mělo být možné pochopit, kdo v danou dobu vlastně na Twitter píše – nešlo tedy jen o analýzu obsahu, nýbrž i uživatele. Právě tento směr, tedy lepší sledování uživatelů a jejich dalšího chování na internetu, by bylo užitečné výzkumně rozvíjet, pojí se s ním však nemálo etických problémů – obzvlášť v souvislosti s nedávnými aférami kolem úniků citlivých dat.

Noční deprese a ranní optimismus

Pojďme se už konečně podívat na výsledky. Brzy ráno lidé nejčastěji psali o moci a úspěchu. Právě touto dobou se ozývali ti analytičtější z nás, kteří ve svém projevu používají více podstatných jmen. Tehdy je také minimální zájem o sociální témata a negativismus. Lidé jsou prostě plni energie a chtějí dosahovat svých cílů.

Kolem třetí hodiny ranní, tedy hluboko v noci, nastávaly existenciální krize. Nejvýrazněji se probírala témata smrti a náboženství, naopak pozitivních výroků bylo velmi málo. Tyto dva trendy přitom postihly až 85 procent výrazných dat, takže víc asi není potřeba znát; v noci jsme temnější a ráno nás nabíjí energií. Možná logické, ale neuškodí to mít potvrzené i vědecky…

Text: MS