Kdo může za to, že Hitler neměl atomovou bombu?

Komplex vodní elektrárny a továrny Norsk Hydro v jižním Norsku naprosto radikálně zvýšil svou výrobu těžké vody, která slouží pro jaderné štěpení. Když se tuto informaci dozvěděla britská tajná služba, okamžitě měla jasno. Němci pracují na výrobě jaderné bomby a jeden ze zásadních způsobů jak jim to překazit, je zničit Norsk Hydro.

Rjukan popohnal Manhattan

Přísně tajný projekt Manhattan skrývající americkou výrobu atomové bomby dostal maximální prioritu poté, co se ukázalo, jak moc Hitler stojí a výrobu těžké vody. Ta se dala použít jen k jednomu – k výrobě plutonia, které mělo zničit nepřítele. Hitler byl, zejména ke konci války, naprosto posedlý „zázračnými“ zbraněmi, jež podle něj mohly a měly obrátit tok dějin ve prospěch Třetí říše. Kdyby němečtí vědci dokázali sestavit atomovou zbraň, není vyloučeno, že by jimi zaplavil svět podobně, jako se pokusil zaplavit Londýn střelami V1 a V2.. Klíčové bylo městečko Rjukan pojmenováno podle vodopádu Rjukanfossen („Kouřící vodopád“) ležícího západně od města. Status samostatného města obdrželo Rjukan až v roce 1996 a současné době má přibližně 3500 obyvatel. Když na začátku 20. století u něj firma Norsk-Hydro Company zbudovala továrnu na výrobu umělých hnojiv (princip výroby spočíval v zachycování dusíku ze vzduchu), netušila, jak důležitým střípkem do válečné mozaiky se továrna stane.

Operace Freshman

„Od nynějška všichni nepřátelé zapojení do boje s německými jednotkami během takzvaných operací commandos v Evropě nebo v Africe, i kdyby se navenek jevili jako vojáci v uniformách nebo demoliční skupiny, ať se zbraní nebo beze zbraně, musí být zlikvidováni do posledního muže nebo ještě za letu.“ Rozkaz A. Hitlera zněl jasně, zlikvidovat všechny, nebrat zajatce, což se střetlo s nelibostí některých vojáků dbalých cti, vojenských zákonů a mezinárodních dohod. Jenže na druhé straně stál nesmlouvavý fanatik nesnášející odpor. A voják přece musí poslouchat rozkazy. Neposlušnost se trestá smrtí. „Pokud bude nějaký muž ušetřen kvůli výslechům, nesmí přežít déle než 24 hodin,“ dodal k tomu generálplukovník Nikolas von Falkenhorst. Přesto se rozjela operace Freshman.

Norští příslušníci odboje, kteří byli do vlasti vysazeni 19. října 1942, měli navádět kluzáky vezoucí komando vycvičené ke zničení továrny. Jenže některé se museli pro technické obtíže vrátit a jejich posádky přežily. Letouny, jež dosáhly norského pobřeží, havarovaly a kdo nezemřel na místě, nebo nepodlehl těžkým zraněním, byl zajat a zabit. Někteří byli popraveni kulkou bez ohledu na status zajatců. Další byl gestapem uškrcen a jinému byl botou rozdrcen ohryzek. Když se po válce tyto zločiny proti lidskosti vyšetřovaly, aktéři "„hrdinně“ shazovali vinu jeden na druhého. Nicméně operace Freshman byla fatálním fiaskem. Norsk Hydro dál vyráběla těžkou vodu.

Operace Gunnerside

„Měli byste si uvědomit, že Němci za žádných okolností neberou zajatce.“ Takovou informaci spolu s kyanidovou ampulkou dostali příslušníci komanda, které mělo být dalším britským pokusem o likvidaci továrny. Opět se jednalo o Nory, kteří nejen perfektně zvládali úskalí norštiny, ale k tomu měli i dobrou znalost terénu. To se ukázalo jako klíčové. Zatímco Němci považovali za nemožné vylézt po příkré stěně k továrně a soustředili se na přístupovou cestu a most, záškodníci, kteří se následně stali hrdiny, si našli cestu stěnou a traverzem. Do továrny se dostali přes vrata železniční vlečky. Pronikli až do provozní haly, upevnili nálože trhavin přímo na destilační kolony a detonátory nastavili na 2 minuty. Při ústupu zanechali na sněhu samopal Thompson jako důkaz toho, že jde o akci britských vojenských jednotek.

Washingtonská dohra

V rámci všech operací vládla jistá, leč opatrná spolupráce mezi Velkou Británií a USA. Britové z nějakého důvodu o úspěchu akce své americké partnery neinformovali, takže není divu, že generála Grovese, jež měl na starosti projekt Manhattan, rozlítil překlad článku ze švédských novin k nepříčetnosti. Psalo se v ní: „Sabotáž, která byla provedena před dvěma týdny, byla podle dostupných informací jedna z nejdůležitějších a nejúspěšnějších akcí, které podnikli spojenečtí sabotéři během této války. Celé zařízení na výrobu těžké vody bylo vyhozeno do vzduchu sabotéry, kteří byli oblečeni v britských uniformách. Podařilo se jim bez zranění uniknout a najít bezpečné útočiště."

Norské sabotážní akce zůstaly ve stínu velkých bitev, ale právě tato měla na průběh světových dějin zásadní vliv. Je to stejné, jako když jediná kulka vystřelená Lee Hardy Oswaldem do hlavy prezidenta Kennedyho pravděpodobně změnila americkou budoucnost.

Text: Topi Pigula