Kde hledat štěstí? Ve frontě na zážitky

Každý den pocit zná. Toužíte něco vlastnit. Nové boty, byt, auto, chalupu... A nakonec to máte. Jste šťastní? Zprvu bezesporu ano, ovšem časem si na nově získaný majetek zvyknete, adaptujete se na něj a následně vám zevšední. Nové boty, byt i auto se stanou starými botami, bytem a autem a pocit štěstí zmizí.

Na první pohled to vypadá, jako bychom si nebyli schopni zajistit trvalejší pocit štěstí. Stovky milionů balení každoročně prodaných antidepresiv něco podobného naznačují a hodně lidí (a nejeden výzkum) dokazují, že čím lépe se máme, tím hůře to vnímáme. Thomas Gilovich z americké Cornell University ve své studii tvrdí, že člověk se může stát mnohem šťastnější ne tím, že něco koupí, ale tím, že jde nakupovat, tedy lépe řečeno šťastnějším ho neučiní ani tak nákup samotný, jako cesta a „těšení se“ a poznávání či zážitky.

„Vědci zjistili, že lidé zvažující zážitkové nákupy, jako jsou například skipasy nebo vstupenky na koncerty, vnímají vyšší úroveň štěstí než ti, kteří plánují utrácet peníze na obecné věci,“ píše Melissa Osgood z Cornell University. Takže je rozdíl mezi „těšením se“ na něco hmotného a očekáváním zážitku, přičemž ten druhý pocit přináší štěstí vyšší intenzity.

V rámci studie dokonce vyplynulo, že lidé stojící ve frontě na koupi nějaké zážitkové aktivity měli lepší náladu než ti, kdož stáli na koupi nějakého hmotného statku. "Někdy jsou slyšet příběhy o lidech a jejich výtržnictví, rozbíjení oken, používání pepřových sprejů proti sobě nebo o jiném hrubém chování jeden k druhému během nervozity spojené s čekáním ve frontě. Naše práce ukazuje, že tento druh chování je mnohem pravděpodobnější v případech, kdy lidé čekají na získání majetku, než když čekají na lístky na představení nebo ochutnávku dobrot,“ řekl Amit Kumar, jeden ze spoluautorů studie publikované v Psychological Science.

Pokud se výsledky studie interpretují nejen na čekání na zážitky, ale i prolnou se dál, mohlo by to znamenat, že šťastnější nebude člověk bohatý, obklopený hmotným majetkem a topící se v luxusu. Naopak větší pocit štěstí může zažívat student na své životní cestě kolem světa. Amatérský horolezec, který vrazil veškeré své úspory do toho, aby se mohl „dřít“ na skalách, nebo fanda do fotbalu, který utratil nehorázné peníze jen proto, aby mohl vidět svůj milovaný klub na jiné části zeměkoule. Dost možná, že pro samotné hledání štěstí zapomínáme sami na sebe. Na zážitky, které nechodí v nových botách ani se nevysílají v nové televizi.

Text Topi Pigula

Každý den pocit zná. Toužíte něco vlastnit. Nové boty, byt, auto, chalupu... A nakonec to máte. Jste šťastní? Zprvu bezesporu ano, ovšem časem si na nově získaný majetek zvyknete, adaptujete se na něj a následně vám zevšední. Nové boty, byt i auto se stanou starými botami, bytem a autem a pocit štěstí zmizí.

Na první pohled to vypadá, jako bychom si nebyli schopni zajistit trvalejší pocit štěstí. Stovky milionů balení každoročně prodaných antidepresiv něco podobného naznačují a hodně lidí (a nejeden výzkum) dokazují, že čím lépe se máme, tím hůře to vnímáme. Thomas Gilovich z americké Cornell University ve své studii tvrdí, že člověk se může stát mnohem šťastnější ne tím, že něco koupí, ale tím, že jde nakupovat, tedy lépe řečeno šťastnějším ho neučiní ani tak nákup samotný, jako cesta a „těšení se“ a poznávání či zážitky.

„Vědci zjistili, že lidé zvažující zážitkové nákupy, jako jsou například skipasy nebo vstupenky na koncerty, vnímají vyšší úroveň štěstí než ti, kteří plánují utrácet peníze na obecné věci,“ píše Melissa Osgood z Cornell University. Takže je rozdíl mezi „těšením se“ na něco hmotného a očekáváním zážitku, přičemž ten druhý pocit přináší štěstí vyšší intenzity.

V rámci studie dokonce vyplynulo, že lidé stojící ve frontě na koupi nějaké zážitkové aktivity měli lepší náladu než ti, kdož stáli na koupi nějakého hmotného statku. "Někdy jsou slyšet příběhy o lidech a jejich výtržnictví, rozbíjení oken, používání pepřových sprejů proti sobě, nebo o jiném hrubém chování jeden k druhému během nervozity spojené s čekáním ve frontě. Naše práce ukazuje, že tento druh chování je mnohem pravděpodobnější v případech, kdy lidé čekají na získání majetku, než když čekají na lístky na představení nebo ochutnávku dobrot,“ řekl Amit Kumar, jeden ze spoluautorů studie publikované v Psychological Science.

Pokud se výsledky studie interpretují nejen na čekání na zážitky, ale i prolnou se dál, mohlo by to znamenat, že šťastnější nebude člověk bohatý, obklopený hmotným majetkem a topícím se v luxusem. Naopak větší pocit štěstí může zažívat student na své životní cestě kolem světa. Amatérský horolezec, který vrazil veškeré své úspory do toho, aby se mohl „dřít“ na skalách, nebo fanda do fotbalu, který utratil nehorázné peníze jen proto, aby mohl vidět svůj milovaný klub na jiné části zeměkoule. Dost možná, že pro samotné hledání štěstí zapomínáme sami na sebe. Na zážitky, které nechodí v nových botách ani se nevysílají v nové televizi.

Text Topi Pigula