Káva, nebo pivo? Ve výběru nehraje roli chuť, ale účinek, tvrdí studie

Při návštěvě kavárny se mnohdy stává, že si každý u stolu objedná něco úplně jiného. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, proč si některý pochutná nad hořkou kávou, zatímco jiný dá přednost pivu nebo sladké limonádě? Variace v našich chuťových genech již delší dobu hledá Marilyn Cornelis z chicagské Severozápadní univerzity. Vědkyně chtěla svým bádáním upozornit na vztah mezi genetickými změnami a konzumací chuťově rozličných nápojů. Na co přišla?

Chuť až na druhém místě

Ke svému úžasu objevila Cornelis velkou zajímavost. Její studie totiž naznačila, že chuťové preference pro hořké a sladké nápoje nemusí mít nic společného s našimi chuťovými pohárky. Podle všeho hrají hlavní roli (při výběru nápojů) psychoaktivní účinky nápojů. „Lidé mají rádi, jak se po kávě a alkoholu cítí. Proto je pijí. Není to kvůli chuti,“ uvedla Marilyn Cornelis. Jak sami odborníci upozorňují, jedná se o důležitou problematiku, kterou je žádoucí pochopit. Ostatně konzumace alkoholu souvisí s více než 200 zdravotními riziky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je „démon alkohol“ každoročně spojován s přibližně 5 % úmrtí na celém světě. O nic lépe na tom nejsou ani sladké nápoje, jejichž popíjení přispívá k mnoha chorobám a zdravotním obtížím.

Rozsáhlá studie

Pro lepší pochopení chuťových genů a vysvětlení preferencí určitých nápojů byla provedena největší analýza svého druhu na světě. Nápoje byly rozděleny do dvou kategorií. Mezi hořkými se objevila grapefruitová šťáva, káva, čaj, pivo, alkohol a červené víno. Sladké nápoje zahrnovaly nápoje slazené cukrem, uměle oslazené tekutiny a sladké džusy. Tyto klasifikace nápojů se použily ke studiu genomové asociace u lidí, které přitahují hořké nebo sladké nápoje. Do výzkumu se zapojilo více než 335 000 osob. Právě tolik dobrovolníků poskytlo své databáze z UK Biobank, jež shromažďuje genetické, fyzikální a zdravotní údaje více než půl milionu jedinců z celého Spojeného království. Příjem nápojů a jídla všech zúčastněných byl poté sledován během 24 hodin.

Nové výsledky prozradily, že preference nápojů nemají nic společného s chuťovými geny. Místo toho konzumace hořkých nebo sladkých nápojů souvisela s psychoaktivními účinky, které tyto nápoje lidem přinášejí. Jinými slovy pijeme určité nápoje podle toho, jak na nás působí, nikoliv proto, jak chutnají. Nápojová volba dospělých účastníků byla totiž založena na duševní odměně, nikoliv chuti. Mnozí účastníci uvedli, že si ráno vypili svoji kávu nebo limonádu pro euforické pocity, které jim tyto dobroty poskytovaly. Někteří zase preferovali alkohol kvůli uklidňujícím účinkům. Nová zjištění tedy odporují dřívějším závěrům, podle nichž obliba čaje, kávy a alkoholu může záviset na individuálních genových rozdílech ve vnímání chuti.

Záhadný gen

Otázek ale zůstává stále dost. Marilyn Cornelis během výzkumu objevila variantu v tzv. FTO genu, která má určitou vazbu ke slazeným nápojům. Pokud byla u někoho tato varianta zjištěna, daný člověk překvapivě upřednostňoval sladké nápoje. Překvapivě proto, neboť stejná varianta bývá spojována s nižším rizikem obezity. „FTO je něco jako záhadný gen a my přesně nevíme, jak souvisí s obezitou. Pravděpodobně hraje roli v chování, které by mohlo mít spojitost s hmotností,“ míní autorka.

Text: Petr Smejkal