Kampaně proti alkoholu nutí lidi pít ještě víc! Jak to?
Zákazy často ničemu nepomáhají, což se v oblasti alkoholu ukazuje obzvláště výrazně. Nebo jste snad přestali pít, když vám to někdo rozmlouval? Tak vidíte, Teď se však ukázalo, jak mohou být kampaně nejen neúčinné, ale dokonce kontraproduktivní!
Jako házet hrách na stěnu. Tak se leckdy musejí cítit ti, kteří se snaží ostatní odradit od pití alkoholu. Obzvlášť v našich končinách je vztah k alkoholu a jeho nestřídmé konzumaci velmi vstřícný, a tak každý, kdo se snaží upozornit na rizika takového chování, musí čelit obrovskému odporu. Tým britsko-anglických vědců na tom byl podobně, jelikož anglicky mluvící národy si tradičně s alkoholickými nápoji rovněž tykají. Přesto se jim podařilo dojít k zajímavým výsledkům, proč konzervativní kampaně brojící proti nadměrnému pití selhávají.
Nešťastný vliv kampaní
Spolupráce Exeterské a Queenslandské univerzity vyústila ve výzkum, který se zaměřil na takzvané „exování“. Tak je u nás nejčastěji označován způsob pití alkoholických nápojů na jeden zátah, na jedno napití; ať už se jedná o pivo, či kořalky. Trojice výzkumů se dohromady účastnilo přes 200 mladých lidí, jejichž hodnocení plakátů proti nebezpečnému pití alkoholu pomohlo pochopit, jak vlastně lze takové kampaně chápat.
Nekritizujme alkohol, raději informujme
Joanne Smith z Exeterské univerzity řekla: „Spousta mladých přeceňuje, jak moc jejich vrstevníci schvalují či se rovnou pouští do nebezpečného pití alkoholu. (…) Jednou z možností boje s těmito předsudky jsou edukativní kampaně, například prostřednictvím plakátů.“ Výzkum doktorky Smith a jejích kolegů přinesl především zjištění, kterak na lidi působí styl komunikace používaný na plakátech.
Pokud totiž zpráva na plakátě byla podána stylem, jak by se lidé měli chovat, příjemci měli obvykle problém takové tvrzení poslechnout. Ba dokonce bylo leckdy dosaženo i opačného efektu a lidé v důsledku pili ještě více! Tak to bylo v případech, kdy plakát hlásal, že určité procento mladých lidí odsuzuje zmíněné „exování“. Takové morální soudy se většině účastníků výzkumů nelíbily a vlastně je nutily proti nim rebelovat.
Pokud však plakáty obsahovaly informaci, že totožné procento mladých lidí „neexuje“, výsledek byl zcela opačný, a tudíž žádoucí. Zmínka toho, jak se ostatní lidé chovají, je totiž nejvhodnějším způsobem, jak předat informaci a zároveň ovlivnit chování; zřejmě proto, že se lidé bojí manipulace, a tak jakkoli emočně zabarvené interpretace a hodnotící soudy mohou být na škodu věci – tak si to alespoň výzkumníci vysvětlují. Což je velmi užitečná informace pro všechny, kdo se těmito tématy zabývají!
Text: MS