Jíte hovězí? Krávy jsou přitom chytrá a citlivá zvířata

Krávy, krávy, jak si vlastně povídáte? Přestože jsme o krávách zvyklí uvažovat především jako o zdroji mléka a masa, tato slavná písňová antropomorfizace není vůbec od věci. Emeritní profesor ekologie a evoluční biologie Marc Bekoff, který se specializuje na zvířecí chování a prožívání, totiž před časem připomněl, že krávy jsou inteligentní a citlivá zvířata, jimž by měla být projevována mnohem větší úcta.

Dokonce i vědci, kteří by neměli podléhat tlaku všeobecně populárních názorů, ke kravám přistupují především jako k součásti našeho spotřebního koše a zkoumají jejich roli v potravním řetězci; výzkumů studujících kravské sociální chování, kognitivní procesy či zárodky individuality je stále poskrovnu.

Strach, paměť a další důkazy

Dosud provedený korpus výzkumů však zjistil, že krávy kupříkladu silně pociťují strach – dokážou rozeznat člověka, který se k nim v minulosti choval hrubě, a obávat se ho. S tím souvisí i rozvinutá paměť; krávy se dokážou naučit plnit rozličné úkoly a rozlišovat nejen tváře lidí, ale také dalších krav – pro nás těžko představitelná věc! Stejně jako spousta dalších zvířat, i krávy si rády hrají. Ochota ke hře samozřejmě klesá, pokud se zhoršují životní podmínky a kráva se nemá dobře.

Jak se kráva aktuálně cítí, je možné poznat podle očního bělma – čím více je ho vidět, tím je zvíře neklidnější a prožívá negativnější emoce. Což se nejvíce ukazuje ve chvílích, kdy je dospělá kráva oddělena od svého telete. To se děje nejčastěji na jatkách, jež jsou pro krávy skutečně děsivým místem. Zvířata totiž skutečně vnímají, co se děje jejich příbuzným, a to jak zrakem, tak i po čichu. Celá situace je o to více stresující, že emoce se mezi jednotlivými kravami přenášejí poměrně rychle a automaticky.

Krávy, nebo hovězí?

Nakonec se zdá, že toho o kravách víme docela dost. Zdaleka ne všechno, ale věda má přece jen představu, o jak komplexní, chytré a citlivé bytosti se jedná. Bekoff však zmiňuje výrazný problém v přenosu znalostí do praxe – možná totiž ani není zájem na tom, aby byli pracovníci starající se o zvířata lépe proškoleni a všechny tyto souvislosti si uvědomovali; pak by totiž mohli mít s na smrt odsouzenými zvířaty soucit a věnovat jim péči, jež by nebyla ekonomicky výhodná. Což je možná pochopitelné, ale velmi smutné a neměli bychom se s tím jen tak smířit. Ostatně, cožpak by nám nevadilo, kdyby se stejně zacházelo se psy či kočkami?

Text: MS