Jediné na světě: Tohle bugatti mělo křídla, ale nikdy nelétalo!

Jediné letadlo značky Bugatti - Obrázek 1

Slavný Ettore Bugatti nestavěl jen úspěšná a rychlá auta, vzniklo i jedno elegantní letadlo této značky, kterému však nebylo přáno dostat se do vzduchu.

Bugatti jako velký patriot toužil na konci třicátých let porazit tehdejší nedostižné německé letouny a překonat jejich rekordy. V roce 1937 přizval ke spolupráci belgického konstruktéra Louise de Mongea, a tak se začal rodit unikátní letoun Bugatti 100 Racer.

Bugatti chtěl Němce porazit už v následujícím roce při slavném závodu Deutsche de La Muerthe Cup a plánoval také překonání světového rychlostního rekordu. Prvotní záměr byl vytvořit jednomotorový letoun, který by poháněl Bugattiho závodní agregát 50B, jenže to se brzy ukázalo jako nedostatečné řešení. Navíc práce na letadle nešly tak rychle, jak si Bugatti přál, takže z účasti na závodě nakonec sešlo.

Nicméně Ettore Bugatti dál usiloval o nejrychlejší letadlo na světě, proto také s Mongeem koncept vylepšili a do elegantního štíhlého trupu instalovali motory 50B hned dva. Každý poháněl jednu vrtuli, které měly navzájem protiběžnou rotaci. Během stavby, která se uskutečňovala v druhém patře nábytkářské továrny v Paříži, však Němci dokázali několikrát zlepšit hodnotu světového rekordu. V březnu 1939 Heinkel 100 dosáhl rychlosti 746 km/h a v dubnu Messerschmitt Me 209 dokonce 755 km/h. Ettore Bugatti chtěl se svou „stovkou“ překonat rychlost 800 km/h.

Ani rekord ani stíhačka

Jenže člověk plánuje a osud mění. Stavba unikátního stroje šla pomalu, Monge se potýkal s mnohými potížemi u tak novátorské konstrukce. Například umístění obou motorů v tandemu za pilotem vyžadovalo vést hřídel bokem kolem pilotního prostoru do převodovky v přídi. Mezi tím také vypukla válka a francouzská vláda hledala jakékoliv prostředky, aby zastavila valící se německé hordy. A tak Bugatti dostal zakázku, aby svůj závodní stroj překonstruoval na vojenskou stíhačku se dvěma kulomety.

Z rekordních záměrů tedy sešlo, jenže ani na vojenskou verzi nedošlo. V červenci 1940 už byli Němci u Paříže a nebohá rozmontovaná „stovka“ byla převezena na Bugattiho venkovské sídlo v Ermenonville. Tam ve stodole přečkala válku. V roce 1947 Ettore Bugatti zemřel a unikátní letoun dál chátral ve stodole. Až v roce 1960 jej koupil jakýsi pan Pazzoli, který jej o deset let později prodal jednomu americkému automobilovému nadšenci, jenž z letadla vymontoval oba motory Bugatti 50B a trup obratem prodal dále. V letech 1975 až 1979 prošla „stovka“ náročnou renovací a dalších 15 let strávila ve skladu. Konečně v roce 1996 našla důstojné místo pro odpočinek v AirVenture muzeu americké asociace experimentálních letadel v Oshkoshi, kde je k vidění dodnes.

Bugatti 100 Racer má délku 7,7 metru, výšku 2,25 metru a váží 1350 kg. Poháněla jej dvojíce vodou chlazených osmiválců Bugatti 50B v hliníkovém bloku, každý o objemu 4,7 litru. Maximální rychlost je dnes odhadována na 885 km/h.