Jak by vypadal náš svět, kdyby byly ženy silnější než muži?

Moc žen není jejich síla

Britský web BBC oslovil řadu vědců a postavil je před zajímavý myšlenkový experiment: jak by se změnil lidský život, kdyby ženy měly větší fyzickou sílu než muži?

Není to zdaleka tak nesmyslná otázka, jak by se mohlo zdát. U drtivé většiny živočišných druhů na naší planetě jsou samice opravdu větší a silnější než samci – a to z jednoho prostého důvodu: nosí v těle vejce nebo mláďata, o která se musí starat. Tento pohlavní dimorfismus je zvláště nápadný u hlubokomořských ryb, kdy může být samec třeba desetkrát menší než samice a může sloužit jen jako přirostlý parazit na jejím těle. Hezky je však rozdíl vidět také u obyčejných žab, které žijí i u nás.

Savci jsou vlastně výjimkou.

Proč? Odpověď je jednoduchá, přivádějí na svět živá mláďata, a protože ta nejsou v matčině těle nijak chráněná, nemohou s nimi samice lovit. Tato role zůstává na samcích, kteří se díky tomu vyvinuli v ty větší a silnější.

Ženy jsou v tom zcela ukázkovým příkladem. Průměrná žena 21. století má méně svalové hmoty než muž, v rukou má až o 40 procent menší sílu a v dolní polovině je o 33 procent slabší, říkají statistiky.

Pohled bioložky: nastal by matriarchát

Aby žen byly silnější než muži, musely by se stát i vyššími a robustnějšími, naše kostra je tak postavená. Aby to bylo možné, musela by se zvýšit i úroveň řady hormonů, které jsou s takovými procesy spojené, jako je například testosteron. A ten, jak víme, má také spoustu dalších účinků, například ovlivňuje agresivitu a dominanci, uvažuje Daphne Fairbairn z Univesity of California.

Podle ní by taková společnost vedla k tomu, že ženy by sice i nadále rodily děti, ale okamžitě potom by je předávaly do péče mužům a samy by se staly živitelkami – přestože se nám to v Evropě tak úplně nezdá, většina planety stále stojí na manuální práci, kde je síla velmi důležitým faktorem.

„Měli bychom matriarchální společnost, kde by ženy byly dominantní a muži by se starali o děti,“ popisuje vědkyně. Taková společnost by však podle ní nebyla stabilní, také čistě z biologických příčin. Proč? Například proto, že větší množství testosteronu by mělo negativní dopad na žensou schopnost reprodukce...

Pohled psychologa: velká síla přináší velké důsledky

Psychologové moc dobře vědí, že s velkou silou přichází i řada duševních změn. Hodně o tom napsal profesor Michael Bang Petersen z Aarhus University. Podle jeho prací upřednostňují muži s větší silou horní poloviny těla politické směry, z nichž sami nejvíc profitují. Typickým případem jsou bohatí silní muži – ti jsou ve většině proti redistribuci peněz mezi chudší spoluobčany.

Podle Peterrsena to vychází z pradávného nastavení, které vzniklo u našich prapředků – ti, kdo byli fyzicky silnější, byli schopní urvat si z kořisti větší kus, zatímco ti slabší byli nuceni spolupracovat. Větší a silnější muži také bývají soutěživější a náchylnější ke sporům.

U žen takový fenomén psychologové nepozorovali, ale je pravděpodobné, že kdyby nastal uvažovaný scénář, zřejmě by také u nich došlo k takové psychické změně.

Pohled experta na gender: muži by zmizeli

Mužská identita a role to dnes nemají lehké. Za poslední půl století se změnami ve společnosti nabývají stále větší důležitosti vlastnosti, jimiž jsou více vybavené ženy.

Síla je v současné době jednou z posledních věcí (a možná dokonce tou úplně poslední), v níž jsou muži lepší než ženy – jenže se jim nabízí stále menší možnost ji v moderní společnosti nějak konstruktivně využít.

Jackson Katz, který se specializuje na genderová témata v korporátních systémech, to popisuje takto: „Muži si ztotožňují větší sílu se svou genderovou rolí. S tím, jak ženy začaly s muži díky technologiím úspěšně soutěžit v oborech, kde muži historicky jasně dominovali, muži čím dál více ustupují právě k tak základním konceptům, jako je síla a velikost – s nimi ztotožňují své mužství.“

Kdyby tato poslední oáza nějakým způsobem zmizela, vedlo by to podle Katze k zásadním psychologickým problémům u obrovského množství mužů – zřejmě by se zcela proměnila jejich genderová role.

A co když...

Existují však také poněkud znepokojivé studie (znepokojivé především pro muže), které naznačují, že ve vyspělých zemích se rozdíly ve fyzické síle mezi muži a ženami v posledních desetiletích srovnávají – a některé práce dokonce upozornily, že dnešní mladí muži jsou již stejně slabí jako jejich vrstevnice. Mají sice stále pevnější a větší kosti, k jejichž správné funkci využívají stále větší množství svalstva než ženy, jejich svalová vlákna jsou však slabší – zejména kvůli nedostatku pohybu a fyzické práce. Je tedy v podstatě zcela dobře možné, že už za 30–40 let se z této teoretické otázky stane zcela realistický a velmi palčivý problém... Vsadíme se?

Text: MK