Jak si nejlépe zapamatovat důležité věci? Studie dává tipy

Se zapomínáním bojujeme všichni. Dr. Jed Meltzer a jeho tým se pomocí zajímavého výzkumu pokusili zjistit, jak si trvale zapamatovat co nejvíc informací. Jelikož už dřívější výzkumy ukázaly, že kapacita dlouhodobé paměti je v podstatě neomezená, neměl by být problém si zapamatovat cokoli, co chceme, že? Meltzerova studie zkoumala 25 zdravých lidí, kteří si měli krátkodobě i dlouhodobě zapamatovat náhodné seznamy slov a vět. Během celého procesu jim byly zaznamenávány procesy v mozku. Bylo tak možné identifikovat, jak si lidé vedou, když se snaží o zapamatování různými způsoby.

Memorování? Ani náhodou

Většina lidí se pokouší zapamatovat důležité údaje takzvaným memorováním. Tenhle proces využívala většina studentů vysokých škol a spočívá v neustálém opakování dané látky. Protože přece opakování je matkou moudrosti, říká se. Jenže zmíněný výzkum ukazuje, že tohle zdaleka není ideální cesta k dlouhodobému zapamatování informace. Na krátký okamžik si možná potřebná data do mozku vštípíte, ovšem dlouhodobě to fungovat nebude, jelikož chybí kontext. Ten je totiž klíčový k tomu, abychom dokázali informaci uchovat v paměti nejlepším možným způsobem; tedy tak, že si ji dokážeme dle potřeby vybavit. Nejde totiž jen o samotné uložení informace, bezmála stejně důležitými součástmi fungující paměti jsou i schopnosti retence, tedy uchování požadovaných dat v dlouhodobé paměti, a samozřejmě též reprodukce čili jejich následné vybavování.

A nic vám nepomůže víc než kontext. A jak ho vložíte do zdánlivě nesouvislých faktů? Ideálně prostřednictvím příběhu. Možná si vzpomínáte (sic!) na hodiny středoškolské chemie, kde se pořadí prvků v periodické tabulce učilo prostřednictvím zábavných vět, které nebyly těžké na zapamatování. Následné odvození správných prvků pak bylo nasnadě. Meltzerův tým tuto techniku podporuje a zmiňuje, že existují dva způsoby, jak se snažíme informace zapamatovat.

Tvořte příběhy

První variantou je neustálé opakování slov, jež bychom měli umět. Druhá možnost spočívá v přemýšlení nad samotným významem slov místo toho, jak jsou napsané či jak znějí. Z hlediska krátkodobé paměti jsou oba přístupy výhodné; zvolte si proto ten, jenž vám subjektivně vyhovuje více. Jenže u dlouhodobého uchování informace se už projevují rozdíly a kontext je klíčový. Vždyť i světoví šampioni v paměťových mistrovstvích si dokážou zapamatovat zcela náhodné informace (jako třeba pořadí karet v balíčku) díky příběhu, který si vymyslí.

Meltzerův tým se plánuje v dalších výzkumech zaměřit na pacienty s poškozeným mozkem, například po mrtvici. Může cílená stimulace mozku zlepšit jejich krátkodobou paměť? A jak je to s tou dlouhodobou? Spousta otázek ještě čeká na zodpovězení.

Text: MS