Hrubky vidíme, i když nechceme. Hledá je mozek sám od sebe

Američtí neurovědci zkoumali, co se děje v lidském mozku, když člověk uvidí gramatickou chybu. A jak by řekl Rákosníček: „Jsou to pozoruhodné věci!“

Náš mozek je totiž tak dokonalý nástroj, že odhaluje gramatické omyly sám od sebe – dokonce i když se na to člověk vůbec nesoustředí. Laura Batterink, expertka z University of Oregon, si pro to vymyslela hezkou metaforu: „Je to, jako by náš mozek jel na autopilota.“

Studie se zúčastnili mladí, anglicky mluvící lidé; vědci sledovali jejich mozkové vlny a nechali je číst 280 vět. Některé byly gramaticky správně, jiné úmyslně obsahovaly chyby. Během každé věty také zazněl zvukový signál. Testovaní lidé měli co nejrychleji určit, je-li signál vysoký, průměrný nebo hluboký – to mělo rozptýlit jejich pozornost. „Měli sice gramatické chyby přímo před sebou, ale protože se koncentrovali na další úkol, nevěnovali jim vědomě pozornost,“ vysvětluje Batterinková.

Budeme se učit ve spaní? Mozek počítá, i když o tom nevíme

Ukázalo se, že lidé lépe poznávali chyby, když je nerušil zvukový signál. Zvláštní je, že jejich mozky na chyby podle přístrojů reagovaly – a to přesto, že se na ně v daný okamžik vlastně vůbec nekoncentrovali. „I když si nejste vědomi toho, že vidíte chybu, váš mozek si to uvědomí,“ tvrdí výsledek studie. Vědci testovali jen jeden druh chyb – chyby syntaktické, tedy omyly ve stavbě věty.

Jazyky se učíme, i když nechceme

Podle neurovědců to tedy znamená jediné: V mozku zřejmě existuje mechanismus, který rozpozná tento druh chyb a reaguje na ně. Už delší dobu se ví, že mozek zpracovává podobně jiné stránky gramatiky – sémantiku a fonetiku. Tato studie však poprvé ukazuje, že stejně funguje i skladba. Vědci však ještě neví, jaké to bude mít důsledky pro běžný život. Samozřejmě se nabízí, aby se na základě této studie vytvořily nové učební pomůcky a strategie: především co se týká učení dospělých.

Sexy mozek opravdu funguje. Jak je to možné?

Zřejmě by totiž bylo možné, aby se dospělí učili nové řeči, aniž by si plnili hlavu desítkami gramatických pravidel a zákonů. Pokud se je mozek dokáže naučit bez koncentrace a implicitně, mohlo by to vést až tomu, že se budou jazyky učit ve spánku, hypnoticky nebo podobnými sci-fi metodami… Velmi podobně se učí řeči velmi malé děti: aniž by měly ponětí o existenci nějakých gramatických pravidel, dokážou je během krátké doby dokonale ovládnout…