Pomůže hmyz porazit teroristy? Kyberneticky upravené kobylky umí vycítit bombu

Už dávno jsme si zvykli na to, že psi mohou být vycvičení k hledání výbušnin nebo drog. Jenže co kdyby se podařilo na hledání citlivých látek vycvičit i jiná zvířata, ideálně ta menší a nenápadnější? Americké námořnictvo mělo právě tento nápad a rozhodlo se k tomu využít velmi nepravděpodobné zvíře, které momentálně sužuje východní Afriku – kobylky.

Citlivé kobylky

Kobylky mají totiž pozoruhodné schopnosti v rozpoznávání různých chemických pachů. To se týká i plynů, které uvolňuje třeba dusičnan amonný, obsažený ve výbušninách TNT nebo RDX. I jediná kobylka dokáže rozpoznat specifický zápach výbušného materiálu, a pokud se do detekce chemikálií zapojí celé hejno, výsledky jsou ještě přesnější. Za tímto účelem se podařilo vytvořit jakýsi kybernetický hmyz.

Těžko uvěřitelná operace spočívala v tom, že byly lebky kobylek naříznuty a vědci do nich implantovali elektrody mapující hmyzí nervovou aktivitu. Využili k tomu druhu amerických kobylek, které jsou oproti těm našim o poznání robustnější, a tak malé množství elektroniky unesou. Zároveň musela být operace dostatečně subtilní, aby kobylky mohly bez omezení hýbat hlavou; opak by celou snahu předurčil k nezdaru.

Teroristi si neškrtnou – časem

Elektronika implantovaná do hlav kobylek zároveň umožňuje vědcům i kontrolu nad hmyzím tělem. Díky tomu je možná nasměrovat hejno kobylek k podezřelému místu a sledovat, zdali se malým, ale citlivým zvířátkům podaří něco nebezpečného zachytit. A na odpověď není třeba čekat dlouho – pouhá půl sekunda stačí k tomu, aby odezva v mozcích kobylek jasně ukázala, že se v blízkosti nachází specifická látka. Antény kobylek mají desítky tisíc čichových buněk, a zvládnou tak jakoukoli látku vyčenichat s větší citlivostí než cokoli, co člověk momentálně dokáže vyrobit.

Americké námořnictvo na tyto výzkumy před čtyřmi lety vyčlenilo 750 tisíc dolarů a nyní se zdá, že tato investice přináší plody. Ještě bude potřeba dalších výzkumů, než se kyberneticky upravené kobylky podaří nasadit v poli, jedná se však o výrazný krok kupředu. Jakkoli upravená zvířata mohou následně v přírodě představovat velké riziko narušení ekosystému, takže to by měli vědci mít na paměti rovněž. A samozřejmě bude problém udržet kobylky dlouhodobě naživu, takže z vědeckého hlediska dává větší smysl extrahování čichových mechanismů ze samotných kobylek a jejich následné využití pro robotiku. Představa hmyzích kyborgů už každopádně není tak úplně sci-fi – skutečně se totiž odehrává!