Google řadí zpátečku: zařízl několik svých futuristických projektů
Některé ambice jsou příliš i na internetového magnáta.
Snaha o vývoj pokročilých, skoro se chce říct "zázračných" technologií, je jednou z nejsympatičtějších ambicí společnosti Google. Mezi její minulé projekty patří samořídící automobily, které se možná ve velkém dostanou na silnice už do konce dekády. Existuje však i pořádná pálka projektů, které jsou příliš velkolepé i na Google. Jen v posledním roce jich zařízl víc než sto, v případě dvou nejvýznamnějších to však bolí obzvláště.
Zrušené "farmy budoucnosti"
Google není jediný, kdo vidí velký potenciál ve vertikálních farmách. Na papíře zní vize pěstování zemědělských plodin ve věžáku skoro dokonale – rostliny mohou růst po celý rok, vyžadují méně vody, díky uzavřenému prostředí jsou rezistentní vůči nemocem i hmyzu a není třeba je dopravovat na velkou vzdálenost. Díky tomu se i přes nutnost postavit dedikovanou budovu celá idea stále vyplatí. Důvody Googlu pro zrušení svého projektu vertikálního farmaření však podtrhují i některé slabé stránky konceptu.
Problém je především v omezené nabídce plodin, které se vejdou do malého prostoru. Společnost zprvu zaznamenala pokrok v efektivním svícení plodin i automatickém sběru. Nedovedla však k růstu přimět klíčové plodiny, jako je rýže nebo obilí. První vertikální farmy sice po světě již vznikají, pěstují však nejčastěji saláty rostoucí do malé výšky. Podle Googlu by řešením mohly být trpasličí verze rýže a obilí, do jejich křížení či genetického modifikování se však už pouštět nechce. Alespoň prozatím.
Nákladní hydroplány
Velké věci si v Googlu slibovali také od vize plovoucích nákladních letadel, de facto hydroplánů nové generace. Idea je, že tyto stroje by nepotřebovaly přistávací dráhy, mohly by tak rozšířit distribuci zboží mimo města vybavená drahými letišti. Stačilo by moře anebo velké, třebas i uměle vybudované víceúčelové jezero. Jenže největší masově využívané hydroplány minulosti byly pořád o řád menší než dnešní nákladní letouny, a velikost se tak ukázala být i kamenem úrazu.
Aeronautický tým nakonec sice skutečně přišel na způsob, jak postavit dostatečně velký hydroplán. Společnost nespecifikovala detaily průlomového výzkumu (což dává jistou naději do budoucna), dá se však spekulovat, že konstrukce spoléhala na nové kompozitní materiály, snad s využitím uhlíkových nanovlákem či příbuzných průlomových materiálů. Problém nastal v okamžiku, kdy účetní spočítali, že praktické otestování nápadu by vyšlo na 200 milionů dolarů. To celé s nejistým výsledkem. Namísto další investice tak došlo na ukončení projektu.
Továrna na zítřek
Na druhou stranu, zdaleka nikoliv každý futuristický nápad se dočká špatného konce. Zrušení projektu také nemusí být nutně vždy špatnou zprávou. Google X, divize Googlu specializovaná na vizionářské projekty, například v minulosti muzela zrušit svůj původní plán na automatizované vozy. Ten počítal s tím, že vůz sice bude většinou jezdit zcela sám, ale v případě krize jeho funkce převezme člověk. Testování ale ukázalo, že lidský řidič je paradoxně nejslabším článkem systému – a Google se tak soustředil na plně automatizovaná auta, jimž chybí dokonce i volant.
Naopak směle vstříc realizaci kráčí ambiciózní projekt stratosferických balónů, které by mohly přinést levný a stabilní internet pro celý svět. Balóny obíhající ve svrchní části atmosféry ve výšce kolem 20 kilometrů jsou levnější než komunikační družice, zároveň si však užívají stabilních větrů a tak dopředu propočítatelného pohybu. Google již několik let v poli testuje technologie pro vynesení stovek balónů, které by v první řadě mohly přinést internet do rozvojových zemí. Pokud zde uspěje, bude zřejmě následovat zbytek světa. Namísto osobních operátorů a antén v krajině tak internet budoucnosti možná bude připomínat spíše klasické, všude zdarma dostupné rádio.
Ladislav Loukota