Globální statistiky varují: patříte mezi uživatele nejhorších drog?

Návykové látky provází lidstvo od nepaměti. Ačkoliv dokáží svojí přítomností naši mysl alespoň na krátký čas zbavit dennodenních strastí, na lidský život mohou mít až zničující účinky. Pod slovem droga se lidem nejčastěji vybaví ty nejtvrdší látky, jejichž prodej je ve většině zemí zakázán. Velkým překvapením ovšem je, že v globálním měřítku nepatří například kokain nebo heroin mezi ty nejškodlivější. Nejhoršími zabijáky jsou totiž tabák a alkohol.

Abyste studii dobře porozuměli, vychlazené pivo je samozřejmě méně škodlivé než lajna bílého prášku. Ovšem pakliže je na lidstvo pohlíženo jako na celek, z hlediska nárazových účinků na nemoci a úmrtnost patří alkohol a tabák k nejhorším drogám. Užívání těchto lehce dostupných a legálních návykových látek odborníci spojují s vysokými zdravotními obtížemi, významnými ekonomickými náklady (zdravotní péče), ztrátou produktivity a dalšími přímými a nepřímými obtížemi.

Skryté nebezpečí

Na povrch se dostaly výsledky z roku 2017, které statisticky porovnávají míru úmrtí zapříčiněnou kouřením tabáku, požíváním alkoholu a užíváním nedovolených drog, jako je třeba kokain. Zatímco kouření stojí za 110,7 úmrtími na 100 tisíc osob, alkohol zapříčinil ve stejném objemu průměrně 33 úmrtí, přičemž užívání tvrdých drog „pouhých“ 6,9. Vědci samozřejmě nechtějí kuřáky a víkendové pijany lákat na přechod k tvrdým drogám. Snaží se spíše upozornit na to, aby se lidé před zapálením ranní cigarety nebo konzumací většího množství alkoholu nad jejich škodlivostí zamysleli. I kulturně přijaté a legální drogy totiž mohou lidskému zdraví ve velké míře vážně uškodit.

Britské varování se dost možná týká právě vás, neboť téměř jeden ze 7 dospělých (15,2 %) holduje pravidelnému kouření tabáku. A ani alkohol nezůstal svojí atraktivitou v ústraní, protože statisticky jedna z 5 dospělých osob zaznamenala během posledních 30 dní alespoň jeden případ „těžkého alkoholického dýchánku“. Teprve po tabáku a alkoholu přichází na řadu zakázané (většinou) drogy, které se oproti látkám dovoleným užívají v daleko menší míře. Mezi zdaleka nejoblíbenější patří konopí, jehož užíváním si krátí čas v průměru méně než jeden z 12 lidí.

Žízniví Evropané

Podle statistiky z roku 2015 patří mezi regiony s největší spotřebou alkoholu východní a západní Evropa. Tamní obyvatelé každoročně vypijí od 11,09-11,98 litrů čistého alkoholu na osobu starší 15 let. Celosvětový průměr se přitom pohybuje kolem 6,42 litrů. Dané regiony také patří mezi nejvyšší tabákové spotřebitele. Ve východní Evropě například žije 24,2 % kuřáků, naopak nejméně (4,7 %) obývá západní subsaharskou Afriku. Nejméně alkoholu (0,91 litrů na osobu) konzumují obyvatelé severní Afriky a Blízkého východu.

Nashromážděná data staví na několika různých zdrojích, mezi nimiž nechybí Světová zdravotnická organizace (WHO), Úřad Spojených národů pro kriminalitu a drogy (UNODC) a Institut pro měření a hodnocení zdraví (IHME). Předpokládanou omezenost výsledků autoři studie uznávají. Především upozorňují na slabší probádanost asijských a afrických trhů. Jedním z největších problémů (a možná i trhů) zastává ilegální obchod, jehož aktivity lze jen stěží objektivně vyhodnotit.

Co je drogová závislost?

Na závislost je pohlíženo jako na onemocnění, které ovlivňuje lidský mozek a chování. Člověk závislý na drogách tyto látky užívání bez ohledu na to, jakou škodu a trápení mohou způsobit. Drogová závislost se týká legálního tabáku a alkoholu, přes nelegální tvrdé drogy až po opioidní léky proti bolesti a další legální substance. V prvních stádiích užívání si člověk myslí, že má nad drogami kontrolu. Velice brzy se ale dostaví fyzické změny, které se projeví na (ne)sebeovládání. Lidský mozek miluje krásné zážitky. Člověk je tak motivován k tomu, aby drogu užíval stále znovu a znovu. Mozek je pak zaplavován chemickou látkou nazývanou dopamin, jejíž přítomnost vyvolává pocit intenzivního potěšení. Drogově závislému nakonec „nezbyde nic jiného“, než drogu pravidelně užívat a hladinu dopaminu stále držet na vysoké úrovni.

Mohu se stát závislým?

Mozek každého člověka je odlišný. Zatímco někteří drogám propadnou již po první dávce či ochutnání, jiní se k těmto látkám nikdy ani nepřiblíží. Ne každý uživatel drog se nutně musí stát závislým. Na druhou stranu může závislosti propadnout kdokoliv a v jakémkoliv věku. A je jedno, zdali jste žena či muž. Na závislosti se mohou také podílet geny, duševní poruchy a rodinné problémy.

Text: Petr Smejkal