Chcete přemýšlet jako geniální fyzik? Tenhle se podělil o svůj způsob myšlení

Myšlení těch nejinspirativnějších mozků pro nás obvykle bývá záhadou. Geniální mysl Leonarda da Vinciho, Alberta Einsteina, Steva Jobse a dalších lidí, jejichž inteligence rozhodně nebývá zpochybňována, je pro běžného člověka jen těžko pochopitelná. O to více můžeme být potěšeni, když se některý myslitel podělí o své osobité vidění světa – a zrovna v tomto případě se jedná o skutečně praktické a v běžném životě uplatnitelné rady. Svůj způsob myšlení totiž popsal slavný fyzik Richard Feynman.

Cesty slavného fyzika

Richard Feynman (1918-1988) byl teoretický fyzik, který pomohl formulovat základy kvantové mechaniky – konkrétně se nejvíce zasloužil o vznik a rozvoj oboru kvantové elektrodynamiky, za což byl v roce 1965 oceněn Nobelovou cenou. Už ve velmi mladém věku byl součástí týmu, který se během druhé světové války podílel na projektu Manhattan – tedy přípravě atomové bomby. O čtyři dekády později pomáhal zkoumat důvody havárie raketoplánu Challenger, který explodoval v roce 1986. Feynman byl rovněž velmi známým popularizátorem vědy, s čímž souvisí i náš dnešní příspěvek.

Americký fyzik byl totiž známý svými poutavými přednášky na prestižním Kalifornském technologickém institutu (Caltech), kde dokázal zaujmout i studenty, kteří o částicové fyzice neměli nejmenší potuchy. Byl znám svým zápalem pro vědu a dokázal atraktivně a pochopitelně podat i ty nejsložitější fyzikální jevy. Později se o proces svého myšlení podělil a několik praktických rad se ujalo pod názvem Feynmanova technika (či též Feynmanova metoda).

Feynmanova metoda přemýšlení

Namísto psaní dával Feynman přednost mluvenému slovu. Většina jeho publikací tak sestávalo z jeho vlastních přednášek. Připravoval si je následujícím způsobem:

1. Napište si na čistý papír všechno, co o daném tématu více. Kdykoli narazíte na nějaké nové informace, vraťte se k tomuto papíru a připište je.
2. Zkuste toto téma popsat vlastními slovy – a to tak, jako byste ho vysvětlovali malému dítěti. Tedy bez odborné hantýrky a komplikovaných výrazů, kterými se často daří zastřít samotný význam. Důležité je pochopení, nikoli předstírání. Pokud máte problém vystihnout problém v jednoduchých a krátkých větách, patrně tématu ještě úplně dobře nerozumíte.
3. Následně najděte bílá místa ve svém výkladu. Čemu ještě úplně nerozumíte, a tak se těmto tématům snažíte vyhnout? Vraťte se ke studiu a tyto nejasnosti si doplňte.
4. Všechna zjištění se pokuste zestručnit a shrnout do příběhu, který zvládnete převyprávět i naprostým laikům (nebo dětem). K tomu poslouží vhodné analogie a neustálé zjednodušování.

Feynmanova technika je zajímavá především tím, že jde proti tomu, co se mnoho z nás učí ve škole i práci: Předstírat, že něčemu rozumíme, používat odborné termíny a snažit se komplikovaným tématem co nejsnáze prokličkovat. Pokud však rozsáhlá témata zjednodušíte a dokážete z nich vytvořit příběh, který bude srozumitelný vám i vašim posluchačům, jste na dobré cestě se naučit to nejdůležitější – porozumění světu.