22. července 2018 06:00

Francouzský zemědělec objevil fosilii chobotnatce, roky to tajil

I v Evropě žili předci slonů - Francouz léta skrýval důkaz

Evropský bratranec slona

Čirou náhodou objevil zemědělec na jihozápadě Francie takřka neporušenou lebku pyrenejského mastodonta, vyhynulého chobotnatce, který byl příbuzným dnešních slonů. O objevu pozůstatků jediného známého jedince tohoto druhu, který si muž dlouho nechával pro sebe, nyní podle agentury AFP informovalo přírodovědné muzeum města Toulouse.

"Bratranec" dnešních slonů patří do řádu chobotnatců a čeledi Gomphotheriidae. Její zástupci žili v Africe, odkud se dostali před 18 miliony let do Evropy. Přibližně před 1,5 milionem let tato zvířata vymřela.

"Jde o druh slona se čtyřmi zhruba osmdesáticentimetrovými kly, z nichž dva vyrůstaly z horní a dva z dolní čelisti," řekl agentuře AFP ředitel toulouského přírodovědného muzea Francis Duranthon.

Mamut? Mastodont?

Lebku objevil francouzský zemědělec už v roce 2014 při práci na svém pozemku nedaleko obce L'Isle-en-Dodon asi 50 kilometrů jihozápadně od Toulouse. Z obavy, že by se na jeho pozemek vrhly hordy zvědavců, o nálezu dlouho mlčel. Až po dvou letech se rozhodl kontaktovat toulouské muzeum, nadále však odmítá, aby bylo zveřejněno přesné místo, kde mastodonta objevil.

"Teprve v roce 2017, když jsme dorazili na místo, jsme si uvědomili důležitost objevu, tedy to, že zemědělec ve skutečnosti narazil náhodou na mastodonta, kterého jsme do té doby znali jen díky čtyřem jednotlivým zubům," uvedl Duranthon. Dva zuby vlastnilo podle něj právě toulouské muzeum, další dva byly v Paříži. Tyto zuby přitom byly objeveny v roce 1857 nedaleko místa, kde se před čtyřmi lety našla celá lebka pravěkého zvířete.

"Takže máme úplnou lebku a to nám umožní upřesnit anatomii tohoto druhu," vysvětlil ředitel muzea v Toulouse. "Nyní můžeme dát tvář druhu, který se stal téměř mytickým," dodal konzervátor Pierre Dalous.

Podle jeho slov byla lebka vyzvednuta z pozemku, kde se našla, a převezena do laboratoře. "Vězela ve skále, musíme tedy nyní seškrabávat centimetr po centimetru, abychom odhalili celou lebku," uvedl s tím, že nyní jsou konzervátoři asi v polovině, a zbývá tak ještě asi šest až devět měsíců práce.

Text: ČTK

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora