FOTOGALERIE: Největší letadlo světa. Víme, kdo ho bude vyrábět

Před pár dny se objevila poměrně překvapující zpráva, že se chystá výroba největšího letounu na světě v Číně. Není to ovšem tak, že by Číňani vytvořili nový superstroj, chystají se totiž ve své zemi vyrábět ukrajinský An-225 Mrija, který vznikl už v dobách Sovětského svazu.

Poslední srpnový den se v čínských médiích objevila informace, že společnost China Airspace Industry sídlící v Hongkongu podepsala smlouvu o spolupráci se slavným ukrajinským výrobcem letadel Antonov. To by nebylo zase tak zajímavé, čínské společnosti vyhledávají spolupráci s vyspělými technologickými firmami často, jenže ukázalo se, že smlouva znamená licenční výrobu největšího letounu na světě An-225 Mrija v Říši středu.

Čínské letecké podniky už v minulosti zvládly licenční i ilegální výrobu cizích typů a vzorů, posledních pár let dokonce zkonstruovaly a produkují i vlastní letouny, které nejsou žádnými kopiemi. A platí to i o transportních letounech. Příkladem je například nejnovější velký taktický transportní stroj Xian Y 20. Trápením čínského leteckého průmyslu jsou však motory, většina domácích konstrukcí trpí značnými technickými potížemi, a tak jsou nahrazovány ruskými pohonnými jednotkami. A právě tomu nejspíše chtěla společnost China Airspace Industry předejít, neboť smlouva s Antonovem jí dokonce umožňuje licenční výrobu unikátních ukrajinských motorů Lotarev D-18T. Tedy původně sovětský, nyní ukrajinský letoun bude celý vznikat v Číně. Její letectvo tak získá obrovské přepravní kapacity bez závislosti na zahraničí.

To se nelíbí především Rusku. Vždyť ruské letectvo nemá k dispozici ani jednu Mriju, existuje totiž jediný dokončený kus, který vlastní její výrobce společnost Antonov, a který slouží ke komerční dopravě těžkých nákladů. Čína tak paradoxně díky sovětské technologii získá taktickou převahu nad svým severním sousedem. Ukrajinský Antonov zvládl za desítky let dokončit jen jedinou mriju, Číňané však plánují jejich výrobu dokonce ve dvou závodech ve dvou různých provinciích. A první stroj by měl být dokončen už v roce 2019. U Antonova sice dokončili jen jednu Mriju, je ale pravdou, že v areálu firmy už desítky let odpočívá druhá Mrija, tedy přesněji nedokončené torzo jejího trupu. Právě toto memento kdysi velkých sovětských plánů by se mělo nakonec dočkat své dostavby. A za čínské peníze, neboť tato v pořadí druhá mrija připadne Číně.

An-225 Mrija, která dostala v kódování NATO označení Cossack, vznikla jako vzdušný dopravní prostředek k přepravě kosmoplánů Buran a nosných raket Eněrgija a Proton z výrobních závodů na kosmodrom Bajkonur. Nešlo tedy primárně o vojenské transportní letadlo, tato role připadla podstatně menšímu typu An-124 Ruslan, kterého se vyrobily stovky, a jenž tvoří páteř ruského transportního letectva. Prototyp An-225 spatřil světlo světa v roce 1988 po třech letech vývojových prací. Že to byla pro konstruktéry opravdu velká výzva, svědčí už jen rozměry Mriji. Na délku měří 84 metrů, rozpětí křídla činí přes 88 metrů a tyčí se i se směrovým kormidlem do výšky přes 18 metrů, takže z pilotní kabiny je výhled jako ze třetího patra obytného domu.

Hlavní je však nosnost, a i ta je u Mriji závratná, celých 250 tun, přičemž plně naložený stroj může vážit až 600 tun. Přesto dokáže An-225 dosáhnout maximální rychlosti 850 km/h a nejdelší dolet pak má hodnotu 15 400 km. Nákladní kabina má objem 1220 m³, vejde se tak do ní trup menších dopravních letadel, jako jsou například Airbus A319 či Boeing 737. Důkazem, jakýže je Mrija vlastně kolos, je i výkon jejích motorů D-18T. Každý dokáže vyvinout tah až 229,5 kN, naproti tomu nejvýkonnější proudové motory pro bojové stíhačky dosahují tahu kolem 120 až 150 kN a to včetně přídavného spalování.

Text: DP

Před pár dny se objevila poměrně překvapující zpráva, že se chystá výroba největšího letounu na světě v Číně. Není to ovšem tak, že by Číňani vytvořili nový superstroj, chystají se totiž ve své zemi vyrábět ukrajinský An-225 Mrija, který vznikl už v dobách Sovětského svazu.

Poslední srpnový den se v čínských médiích objevila informace, že společnost China Airspace Industry sídlící v Hongkongu podepsala smlouvu o spolupráci se slavným ukrajinským výrobcem letadel Antonov. To by nebylo zase tak zajímavé, čínské společnosti vyhledávají spolupráci s vyspělými technologickými firmami často, jenže ukázalo se, že smlouva znamená licenční výrobu největšího letounu na světě An-225 Mrija v Říši středu.

Čínské letecké podniky už v minulosti zvládly licenční i ilegální výrobu cizích typů a vzorů, posledních pár let dokonce zkonstruovaly a produkují i vlastní letouny, které nejsou žádnými kopiemi. A platí to i o transportních letounech. Příkladem je například nejnovější velký taktický transportní stroj Xian Y‑20. Trápením čínského leteckého průmyslu jsou však motory, většina domácích konstrukcí trpí značnými technickými potížemi, a tak jsou nahrazovány ruskými pohonnými jednotkami. A právě tomu nejspíše chtěla společnost China Airspace Industry předejít, neboť smlouva s Antonovem jí dokonce umožňuje licenční výrobu unikátních ukrajinských motorů Lotarev D-18T. Tedy původně sovětský, nyní ukrajinský letoun bude celý vznikat v Číně. Její letectvo tak získá obrovské přepravní kapacity bez závislosti na zahraničí.

To se nelíbí především Rusku. Vždyť ruské letectvo nemá k dispozici ani jednu mriju, existuje totiž jediný dokončený kus, který vlastní její výrobce společnost Antonov, a který slouží ke komerční dopravě těžkých nákladů. Čína tak paradoxně díky sovětské technologii získá taktickou převahu nad svým severním sousedem. Ukrajinský Antonov zvládl za desítky let dokončit jen jedinou mriju, Číňané však plánují jejich výrobu dokonce ve dvou závodech ve dvou různých provinciích. A první stroj by měl být dokončen už v roce 2019. U Antonova sice dokončili jen jednu mriju, je ale pravdou, že v areálu firmy už desítky let odpočívá druhá mrija, tedy přesněji nedokončené torzo jejího trupu. Právě toto memento kdysi velkých sovětských plánů by se mělo nakonec dočkat své dostavby. A za čínské peníze, neboť tato v pořadí druhá mrija připadne Číně.

An-225 Mrija, která dostala v kódování NATO označení Cossack, vznikla jako vzdušný dopravní prostředek k přepravě kosmoplánů Buran a nosných raket Eněrgija a Proton z výrobních závodů na kosmodrom Bajkonur. Nešlo tedy primárně o vojenské transportní letadlo, tato role připadla podstatně menšímu typu An-124 Ruslan, kterého se vyrobily stovky, a jenž tvoří páteř ruského transportního letectva. Prototyp An-225 spatřil světlo světa v roce 1988 po třech letech vývojových prací. Že to byla pro konstruktéry opravdu velká výzva, svědčí už jen rozměry mriji. Na délku měří 84 metrů, rozpětí křídla činí přes 88 metrů a tyčí se i se směrovým kormidlem do výšky přes 18 metrů, takže z pilotní kabiny je výhled jako ze třetího patra obytného domu.

Hlavní je však nosnost, a i ta je u mriji závratná, celých 250 tun, přičemž plně naložený stroj může vážit až 600 tun. Přesto dokáže An-225 dosáhnout maximální rychlosti 850 km/h a nejdelší dolet pak má hodnotu 15 400 km. Nákladní kabina má objem 1220 m³, vejde se tak do ní trup menších dopravních letadel, jako jsou například Airbus A319 či Boeing 737. Důkazem, jakýže je mrija vlastně kolos, je i výkon jejích motorů D-18T. Každý dokáže vyvinout tah až 229,5 kN, naproti tomu nejvýkonnější proudové motory pro bojové stíhačky dosahují tahu kolem 120 až 150 kN a to včetně přídavného spalování.