FOTOGALERIE: Karlův most bude modernizován

Staré ledolamy Karlova mostu Zdroj: Topi Pigula

Karlův patří mezi symboly Prahy. Během prací přijde o své staré ledolamy. Neváhejte se na ně podívat, brzy o tuhle možnost přijdete.

Karlův most je atrakce

Němečtí turisté s průvodci v ruce obdivují die Karlsbrücke, nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a možná tuší, že jde o druhý nejstarší dochovaný most v České republice. Stavět se začal v roce 1357 a podle jména se dá snadno odvodit, který z panovníků převzal na stavbou záštitu. Mimo jiné i díky mostu, jehož stavba byla dokončena roku 1402, se Praha stala významnou zastávkou na evropských obchodních stezkách. Dnes je Karlům most stále významnou zastávkou, ale nikoliv už z hlediska klasického obchodu ve smyslu přepravy zboží, ale ve smyslu turistického byznysu. Nedá se odhadnout, kolik milionů lidí po něm ročně projde, ale například Muzeum Karlova mostu v roce 2013 navštívilo 49 600 lidí a několikrát se stalo, že na fotografy, kteří si chtěli udělat kvalitní snímek z Karlova mostu byla zavolána policie s tím, že v případě postaveného stativu se jedná o „zábor pozemku“.

Poškozené ledolamy

Když se roku 2002 Prahou prohnala povodeň, došlo k masivnímu poškození historických ledolamů Karlova mostu. Ve víru tehdejších událostí, kde se řešil aktuální stav nemovitostí, pojistné událost a osudy lidí, veřejnost taková „maličkost“ jako ochrana Karlova mostu před v zimě plujícími krami nikoho moc nevzrušovala. Tehdy přišlo v ČR v rámci povodní 17 lidí o život, média sledovala kritický stav v pražské ZOO, kde zahynulo 134 zvířat, celkem bylo postiženo 753 obcí a evakuováo 225 000 lidí a škody dosáhly 73, 3 miliard korun, přičemž z toho 7 miliard spadlo na vrub pražského metra.

Takže je jen logické, že ledolamy stály nikoliv na pokraji zájmu, ale hluboko za rozlišovací schopností médií. Přesto byly, až se situace uklidnila, později odstraněny staré záhozy uvnitř i vně ledolamů, z říčního podloží vytaženy staré piloty, demontována a znovu částečně osazena vrchní historická stavba ledolamů, instalovány nové dřevěné piloty z unikátního červeného dubu zaberaněním do říčního dna poprvé v historii až na samé skalní podloží. Mimochodem se tehdy na dně řeky našla i torza několika historicky cenných pískovcových soch.

Ledolamy dnes

Turisté nejčastěji obdivují sochy a celkovou atmosféru Karlova mostu, milenci pod „tíhou“ své lásky na něj navěšují zámečky, čímž památku poškozují nejen z hlediska estetického, a místní umělci využívají génia loci, aby turistům prodali tu uhlem namalovaný portrét či támhle ručně dělaný šperk. Ledolamy čnějící z vody a chránící mostní pilíře nepatří mezi obdivované artefakty, přestože jsou součástí ochrany mostu. Je to podobné, jako když návštěvník kladrubských hřebčínů obdivuje krásu starokladrubských hřebců, ale málokdo si uvědomí tu každodenní péči lidí, kteří se o ně starají.

Při bližším pohledu na dnešní ledolamy je jasné, že už mají své odslouženo a začínají se rozpadat. Ledolamy by se měly začít vyměňovat od poloviny června a jedná se o práce mající trvat až půl roku, možná i déle. Když se po povodních v roce 2002 měnily ledolamy, mluvilo se o dřevu z kvalitního červeném dubu, dnes o tomtéž dřevě tvrdí Technická správa komunikací opak. Tedy že o příliš kvalitní dřevo nešlo a prohnilý stav jednotlivých trámů mu dává za pravdu. Sedm mostních pilířů Karlova mostu bude opětovně chránit proto tvrdé dubové dřevo. Stromy, které je poskytly, vyrostly na jižní Moravě v okolí Moravského Krumlova a Strážnice. Samotnou výměnou ledolamů práce na samotném Karlově mostě neskončí, budou dále pokračovat, tentokrát se památkáři a Technická správa služeb zaměří na mostní oblouky. Samotné pilíře držící most nad hladinou jsou, mimo jiné i díky ochraně před plujícími krami, v pořádku.