Nejzajímavější filmy o amerických prezidentských volbách
Vrtěti psem, Všichni prezidentovi muži či Ten nejlepší? Kvalitních filmů, které se dívají pod pokličku amerického volebního systému, je nespočet. A tohle jsou ty nejzajímavější z nich.
Americké prezidentské volby jsou velmi specifické nejen svými mechanismy, nýbrž i vlivem na celosvětové dění po několik dalších let. Důležitost těchto historických momentů samozřejmě neunikla ani filmařům, kteří se různých volebních a předvolebních kontroverzí mnohokrát chytli. Podívejte se na výběr sedmi nejlepších snímků o trablích s prezidentským výběrem.
Prezidentské volby
Jay Roach se proslavil především jako režisér komedií, nejznáměji díky trilogii o Austinu Powersovi či dvojici filmů Fotr je lotr. V posledních letech se však nebojí ani serióznějších látek (Trumbo, Bombshell), což dokázal už v roce 2012 svou rekonstrukcí prezidentské kampaně Johna McCaina. Ten prohrál v roce 2008 s Barackem Obamou, ve světle reflektorů tohoto filmu je však nejvíce McCainova pravá ruka a potenciální viceprezidentka Sarah Palin v podání Julianne Moore. Střízlivě natočené drama nabízí pohled na předtrumpovskou republikánskou stranu, která tou dobou tahala za kratší provaz.
Vrtěti psem
Klasika Barryho Levinsona vznikla v roce 1997, tedy dávno před nástupem sociálních sítí. Přesto má k mediální manipulaci hodně co říct i dnes. Robert DeNiro jako spin doctor, tedy odborník na manipulativní interpretace událostí a ovlivňování veřejného mínění, se zde spojuje s hollywoodským producentem Dustinem Hoffmanem, aby pár týdnů před volbami zamaskovali sexuální skandál současného prezidenta. Film se objevil měsíc před vypuknutím aféry kolem Moniky Lewinské, a přestože se od té doby politická situace značně posunula, svým nadsazeně pesimistickým přístupem vůči médiím předběhl svou dobu.
Ten nejlepší
Spisovatel Gore Vidal napsal filmový scénář podle vlastní divadelní hry a neopomněl zdůraznit, že v politických bitvách jde o moc až na prvním místě. Další ze svých kladných rolí si zde střihl Henry Fonda, jeho politickým i ideologickým oponentem byl Cliff Robertson. Drama plné intrik a zákulisních pletich na svou dobu nečekaně drsně ukázalo, že morálka a pevný charakter jsou vlastnosti, které profesionálnímu politikovi spíše škodí. Za zmínku stojí i to, že se jedná o první americký film, v němž zazní slovo „homosexuál“, nebo že se o roli prezidentského kandidáta ucházel i Ronald Reagan – jenže ji nedostal, protože prý nevypadal dost jako prezident…
Barvy moci
A v devadesátkách ještě zůstaneme. Ani použití fiktivních jmen totiž nezabránilo, aby diváci filmu Barvy moci neprohlédli, že prezidentský kandidát John Travolta a jeho manželka Emma Thompson mají až příliš společného se skutečným Billem Clintonem a jeho manželkou Hillary. O mocenské boje související s dobýváním Bílého domu tedy nebyla nouze ani tehdy.
Všichni prezidentovi muži
Aféra Watergate je naprosto bezprecedentní případ a dodnes zaujímá v americké historii jedno z nejvýraznějších míst. Novináři Carl Bernstein a Bob Woodward z deníku The Washington Post tenkrát pomohli odhalit spiknutí kolem peněz na prezidentské znovuzvolení, jež vedlo až k šokujícímu odstoupení Richarda Nixona z úřadu. Ještě téhož roku, tedy 1974, napsali o své práci knihu, kterou následně režisér Alan J. Pakula se scenáristou Williamem Goldmanem zfilmovali. Relativně krátce po těchto vypjatých momentech, v roce 1976, vznikl snímek, který dodnes patří mezi špičky politických thrillerů. Až chladně procedurálně vypráví o profesionální novinářské dřině, již ztvárnily tehdejší herecké extratřídy Dustin Hoffman a Robert Redford. Trefnější, a přitom zábavnější rekonstrukci tehdejšího dění prostě dodnes neobjevíte.
Primárky
Dokumentární klasika Roberta Drewa vznikla při souboji o post demokratického kandidáta pro prezidentské volby v roce 1960. Proti později zvolenému Johnu F. Kennedymu tehdy stanul populisticky obratný Hubert Humphrey, přesto však okouzlujícího šviháka neporazil. Drew se svým týmem mapoval zákulisí Kennedyho kampaně a díky zcela inovativním metodám ruční kamery se dostal blíže centru dění, než se to té doby podařilo komukoli jinému.
Nové sčítání hlasů
Tvorbou Jaye Roache jsme začínali a budeme jí i končit. V roce 2008 se totiž vrátil na samotný počátek milénia a jeden z nejvypjatějších momentů v historii amerických voleb – sčítání hlasů ze státu Florida, které rozhodne o tom, jestli se prezidentem stane George W. Bush, nebo Al Gore. Na pomezí mezi dokumentem a politickým dramatem se ukazuje křehkost i absurdnost amerického soudnictví i samotného volebního systému. Do zdánlivé samozřejmosti, jakou je přepočítání neprůkazných volebních hlasů, vstupuje armáda právníků i lobbistů, která sleduje rozmanité zájmy – demokracie však je na prvním místě jen zřídka.
Politika nespí ani mimo volby
V podobném duchu bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Angažovaný odborník na americkou politiku, režisér Oliver Stone, se k tamější politické situaci opakovaně vyjádřil ve filmech JFK a Nixon – a asi uhodnete, o kterých prezidentech tyto snímky pojednávaly. O vyhrocených tématech vypovídala i geniální konverzačka Duel Frost/Nixon či nedávná Akta Pentagon: Skrytá válka, částečně navazující na Všechny prezidentovy muže. Jestliže si však chcete dopřát odlehčenější pohled na prezidentskou tematiku, můžete vyzkoušet komedii Mí drazí Američané, v níž se bývalí prezidenti v podání Jacka Lemmona a Jamese Garnera pokoušejí rozluštit spiknutí, či romantiku Americký prezident s Michaelem Douglasem. Výběr je tedy rozhodně stejně pestrý jako americká politická sféra…