27. února 2020 15:36

Filmová kouzla: Jak vznikl slavný průchod hvězdnou bránou z Vesmírné odysey?

Filmové triky považujeme za samozřejmost a jeden ze základních pilířů tohoto média. Vždyť právě efekty umožňují vyprávět příběhy, o nichž si třeba divadlo může povětšinou jen nechat zdát. Znáte však jméno Douglase Trumbulla, průkopníka ve světě filmových kouzel, jak je známe dnes?

Na filmech si obvykle ceníme hereckých výkonů, smysluplného scénáře či nepolevujícího tempa, díky nimž si můžeme vychutnávat třeskutou zábavu i dojemné momenty. Pokud však zabrouzdáme do žánru science fiction, k dotvoření silného zážitku se někdo musí postarat i o atraktivní vizuální efekty. A rozhodně se nejedná o žádnou novinku posledních dekád. Ocenění za nejlepší efekty bylo uděleno už na historicky prvním předávání Oscarů v roce 1929 – tedy před 90 lety!

Průkopník efektů, jak je známe

Douglas Trumbull se narodil v roce 1942 a jeho budoucí směřování se odmalička nabízelo. O tři roky dříve, tedy roku 1939, si totiž obrovský úspěch připsal jeho otec Donald, který pracoval na speciálních efektech filmu Čaroděj ze země Oz. Tahle fantasy pohádka patří v zámoří mezi nejvýznamnější filmová díla všech dob, a pokud jste ji viděli, tak určitě nebudete rozporovat, že z ní čerpá skutečně neuvěřitelné množství pozdějších filmů.

Přestože byl Donald Trumbull bezesporu průkopníkem, dalších významných spoluprací se dočkal až v 70. a 80. letech – to už společně se svým synem, s nímž se podílel třeba na Spielbergových Blízkých setkáních třetího druhu či filmovém zpracování seriálu Star Trek. V tomto případě však syn stín svého otce jednoznačně překročil. Vedle zmíněných Blízkých setkání třetího druhu, která pomohla stvrdit pozici Stevena Spielberga jako filmařské ikony mixující tradiční hollywoodské vyprávění s notnou dávkou technické inovativnosti, se Douglas Trumbull podílel i na filmech Blade Runner, Strom života, a hlavně 2001: Vesmírná odysea. Všechny tyto snímky si neotřele pohrávají se sci-fi žánrem, který navíc výrazně posouvají. A takovým portfoliem se jen tak někdo pochlubit nemůže.

Nejslavnější vesmírná výprava

2001: Vesmírná odysea obsahuje i jednu z nejpamátnějších scén v dějinách kinematografie. Halucinogenní trip, během něhož se poslední astronaut Dave vypravuje k hranicím poznatelného vesmíru, prostoru i času. Psal se rok 1968 a počítačově vytvářená animace byla v nedohlednu, o to více je fascinující, jaké vizuální kousky se Trumbullovi a jeho kolegům podařily. Takový pohled na vesmír se totiž do té doby v kině ani televizi neobjevil, a do značné míry tak proměnil chápání možností filmového média.

„Hvězdná brána znázorňuje přechod do jiné dimenze, napříč prostorem a časem. Celý nápad přechodu skrz hvězdnou bránu stál na proměně běžné reality v jakousi abstrakci. Kubrick se chtěl odlišit od tradičních filmařských konvencí a vytvořit silně imerzní zážitek. Naším cílem bylo, aby divák měl pocit, že se cesty do vesmíru skutečně účastní a celé dobrodružství sám prožívá, ne pouze sleduje prostřednictvím postav,“ vzpomíná Trumbull.

Toho dosáhl pomocí takzvaných slit-scan efektů a streak fotografií, což jsou techniky panoramatického snímání obrazu a časosběrných fotografií. Díky nim bylo možné natočit proudy světla, jež byly následně podsvíceny různě barevnými neony. Trumbull k tomuto účelu musel vytvořit speciální stroj, v němž se tyto barevné proudy promítaly, a kamera je následně mohla zachytit.

V době dnešních počítačových animací je to těžko představitelná práce, která stála za každým jednotlivým snímkem – jenže možná právě díky této obětavosti působí výsledek tak fantasticky i více než půl století od svého vzniku. „Moje práce stojí na předpokladu, že existuje vnitřní, extrémně důležité spojení mezi samotným médiem a filmovým zážitkem, který můžeme poskytnout divákovi. Kubrick si toho byl vědom a hodně o tom se mnou mluvil. Od té doby se mnou tenhle názor zůstal,“ vzpomínal Douglas Trumbull v rozhovoru pro online magazín Physics World.

Text: Mojmír Sedláček

První letošní vydání časopisu Prima ZOOM je tady!

Jaký byl podíl Douglase Trumbulla na dalších zásadních filmech? A jak do historie filmových efektů přispěl náš Karel Zeman? Celý článek (stejně jako desítky stran dalšího zajímavého čtení) najdete v letošním prvním vydání časopisu Prima ZOOM, jehož tváří se stal herec a příležitostný dobrodruh Ivan Trojan. Časopis najdete na stáncích ve čtvrtek 27. února.

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom