Falešné mýty o dietách a výživě

Počínaje tvrzením, že se po sauně hubne, a konče rybami plnými rtuti: portál ISS Salute italského Ústavu zdraví demaskuje nejrozšířenější falešná tvrzení, která se objevují na internetu a která se týkají našeho zdraví a výživy. Vědecká vysvětlení ukazují, co je pravda a co je lež, píše italský deník Corriere della Sera.

Mýtus o sauně

Chcete shodit nějaké ty kilogramy navíc? Dejte si saunu! Obecně se předpokládá, že saunování přispívá k hubnutí tím, že nám pomáhá spalovat kalorie. Sauna nepochybně prospívá našemu tělu i duši. Zlepšuje dýchání, uvolňuje svaly a čistí pleť. To vše však neumožňuje tvrdit, že je takto možno zhubnout. Jde jen o pocit, protože v sauně se potíme, to ale neznamená, že hubneme. Pocení není spojeno se snižováním hmotnosti, ale vede ke značné ztrátě tekutin a minerálních solí, které jsou pak v následujících hodinách doplňovány.

Bezlepkový mýtus

Jíst bezlepkové pokrmy je zdravé. To není pravda. Pokud netrpíte chorobami, které odůvodňují bezlepkovou dietu, je vhodné jíst i jídla s lepkem, abychom nepřicházeli o výživné látky, které jsou v nich obsaženy. Ve Spojených státech i jinde se rozšířila móda bezlepkové diety i mezi těmi, kdo netrpí celiakií. Podle zastánců této diety je bezlepková strava zdravější a pomáhá snižovat hmotnost. Ve skutečnosti tomu tak není. Jestliže přestaneme jíst pokrmy obsahující lepek, jako je pšenice, ječmen a špalda, připravujeme se nejen o hlavní zdroj sacharidů, ale také o minerály, vitamíny, proteiny a vlákninu.

Kromě toho, jestliže ten, kdo nemá celiakii, konzumuje bezlepkové výrobky, může to mít na linii neblahý vliv. Bezlepkové potraviny v obchodech jsou totiž bohatší na kalorie, protože jsou obohaceny tuky. Tyto produkty mají vyšší glykemický index, tedy vedou ke zvýšení hladiny cukru v krvi a zároveň méně sytí. Bezlepková jídla mají často nižší obsah vlákniny, minerálních solí a vitamínů.

Mýtus o nebezpečných rybách

Všechny ryby jsou plné rtuti. Riziko, že se setkáme s takovou úrovní rtuti, která by byla pro organismus nebezpečná, je jen u několika druhů ryb a jen u některých kategorií spotřebitelů. V Itálii je obchod s produkty živočišného původu přísně kontrolován. Obsah rtuti v rybě se mění podle toho, o jaký druh jde: predátorské ryby velkých rozměrů, jako jsou mečoun či tuňák, mohou být snadněji kontaminovány rtutí než menší ryby. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) radí konzumovat ryby dvakrát až třikrát týdně, měnit jejich druh a omezit konzumaci těch, které mohou mít vyšší obsah rtuti.

Mýtus o dietách

Vynechávání jídla s cílem zhubnout je metoda, která nefunguje a navíc nedělá dobře našemu zdraví. Někteří věří, že když vynechají přes den nějaké to jídlo, odbourávají tukové zásoby. Ve skutečnosti se stane opak: tělo připravené o jídlo se dostává dostavu pohotovosti. Máme pak jen větší pocit hladu a máme sklon dát si něco nezdravého. Navíc se zpomaluje metabolismus. Vynechávání jídel, ať už jde o snídani, oběd či večeři, je tedy nezdravé.

Cukrový mýtus

Třtinový cukr je lepší než bílý. Tuto skutečnost nedokázala žádná vědecká studie. Oba typy cukru obsahují stejnou molekulu, a proto jsou rovnocenné.

Mýtus o špenátu a železe

Špenát není dobrým zdrojem železa. Naopak značná část železa v něm obsaženého je nepoužitelná, protože ve špenátu jsou zároveň látky, které brání absorpci železa ve střevech. Lidová víra, že špenát je vynikajícím zdrojem železa, vychází zřejmě z reklam v médiích a kreslených seriálů. Doporučené množství železa je 10 miligramů denně pro dospělé muže a seniory a 18 miligramů pro ženy po celé jejich období plodnosti. Odhaduje se, že ve světě trpí chudokrevností asi dvě miliardy lidí, tedy více než 30 procent světové populace, a to jak ve vyspělých, tak i v rozvojových zemích, většinou kvůli nedostatku železa. V takovém případě je vhodná návštěva u lékaře, který navrhne dietu, jak nedostatek železa vyrovnat.

ČTK