Éčka v potravinách – velebme je a užívejme si jich

Bolí vás v krku, tak si pro začátek naordinujete tu nejtradičnější léčbu, čaj s citronem. Není nic jednoduššího, přírodního a přirozeného.

Pokus s citronem

Dovolme si jeden myšlenkový pokus. Stejná choroba, stejné příznaky, stejný čaj a jen místo citronu si tam nasypete „éčko“ s názvem E330. Napijete se a úlevou vydechnete. Krom jistého množství kyslíku vydechnete i další éčko, tentokrát E290.

Vzápětí si jako vegetarián a milovník zdravé stravy na oběd dopřejete doma uvařené těstoviny s trochou osmažené zeleniny. Mrkev, cibule, česnek, hrstička hrášku a vařené kukuřice. Zeleninu nejprve trochu osmahnete na másle, aby mrkev pustila barvu a cibule získala osmažením intenzivnější chuť. Coby koření postačí trocha kurkumy, soli a pepře a jako bonus se přidá pár kapek olivového oleje. Ani tentokrát se nevyhnete éčkům. Přinejmenším jde o E100 a E160a.

E není emulgátor

Podívejme se na často nesrozumitelné zkratky. Písmeno „E“ není zkratka pro emulgátory, nýbrž má symbolizovat Evropu, neboť E a následný číselný kód dává dohromady zkratku specifikující konkrétní látku definovanou evropskou legislativou. Čaj s E330 je čaj s kyselinou citronovou (askorbovou), což je přesně onen vitamín C mající pozitivní vliv na vaše zdraví. Prostě lék.

Vámi vydechovaný E290 je obyčejný kysličník uhličitý – tedy inertní plyn používaný jako ochranný při balení potravin. Známe ho jako bublinky v limonádách a je tím, co způsobuje nakypřenost těsta. Zároveň se používá k ochraně potravin proti plísním a některým bakteriím. Totéž platí o argonu (E938), héliu (E939) nebo dusíku (E941).

Jídlo dobré nejen pro vegany: Krásné mandaly ze zdravých surovin

Kurkumin (E100), tedy žluté barvivo přirozeně pocházející z kořenů kurkumy (Curcuma domestica, Curcuma longa) a karoten z mrkve (E160a) jsou další látky, které si ve svém zdravém obědě dopřejete. Karoteny se rozpouštějí v tucích, proto se vyplatí karotku trochu v tuku osmažit. Pokud jste si dopřáli trochu mrkvové natě či místo sladkého dezertu si dáte salát, dostanete do těla další z éček, tentokrát E140. Jde o látku v přírodě extrémně rozšířenou – chlorofyl. A stačí si zakousnout papričku a kapsaicin (E160c) způsobující pálivost paprik je dalším ze seznamu látek, které by laik okamžitě zavrhl. Jde přece o éčko.

„Látka patří do skupiny konzervantů působících proti šíření plísní a bakterií v potravinách. Vyskytuje se volně v přírodě v třešňové kůře, v brusinkách, v borůvkách, v malinách, čaji, v anýzu. Přidáním kyseliny benzoové do potravin se zvýší jejich trvanlivost. Látka se může v potravinách za působení kyseliny askorbové přetvořit na rakovinotvorný benzol,“ píše se na stránkách www.zdravapotravina.cz. Neznamená to, že by brusinky, maliny či anýz byly rakovinotvorné.

Hodně informací neznamená hodně vědomostí

Samozřejmě existuje obsáhlý seznam látek, které jsou v potravinách běžně obsažené, byť je jejich zdravotní závadnost u některých dokázaná a v jiných případech alespoň velice sporná. Ale plošně „éčka“ odsoudit nejde. Protože v tom případě by bylo dobré... přestat dýchat. Přece jen dusíku (R941) je poměrově ve vzduchu více než trojnásobně víc než kyslíku (E948).

Hodně se mluví o potřebě kritického myšlení na straně jedné a zjednodušování na straně druhé. Kritické myšlení, tedy schopnost nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení, na evropskou scénu přinesla doba osvícenství. Schopnost informace analyzovat, vyhodnocovat a vysvětlovat, a naopak nepodléhat prvoplánovému přijímání zjednodušených názorů, je v současné informacemi přehlcené době extrémně ztížená. Právě příklad „éček“ je až krystalickou ukázkou toho, jak se jejich kladné, tak i záporné vlastnosti dají až manipulativně zjednodušit.

Text: Topi Pigula