Dobrodružné výpravy do říše hmyzu i rostlin. Středa na ZOOMu vás dostane!

Aby byl ZOOM ještě zajímavější a aby vás dokumenty ještě víc bavily, připravili jsme na ZOOMu od května nové programové schéma. Středa v něm bude věnována dvěma programovým blokům.

Můžete se těšit na úplně nový programový blok Zločin pod lupou a pak na oblíbenou Fascinující přírodu. V každém bloku uvidíte dvě novinky. A co na vás čeká konkrétně?

Blok Zločin pod lupou:

17.50 Zrozeni k zabíjení? I (4)

Jeffrey Dahmer je typickým příkladem moderního masového vraha, který je nechvalně známý zohavováním, nekrofilií a kanibalismem. Během 13 let zabil 17 mužů. Vyrostl v městečku Bath v Ohiu, jeho otec byl chemik, matka trpěla depresemi a rodinu zanedbávala. Kvůli neshodám rodičů byl osamělý a při potulování po okolí sbíral mrtvá zvířata, která pitval. Během dospívání si uvědomil, že se mu líbí muži, ve škole byl šikanován, stal se z něj podivín, který často popíjel. Měl jenom pár kamarádů, kteří pozorovali jeho zvláštní chování – na rybách např. rozsekal ulovenou malou rybku a fascinovala ho zpráva v novinách o mrtvém motorkáři. Jeho příběh uvidíte na ZOOMu.

18.55 MacIntyre: Nejdrsnější města světa (6)

Slavný investigativní reportér Donal MacIntyre zasvětí diváky do nebezpečí číhajících v podsvětí měst, která patří k turisticky nejnavštěvovanějším na světě. V Paříži hrozí rasové nepokoje, v Istanbulu se obchoduje s drogami, v Mexico City dochází k únosům. A jaké nebezpečí se skrývá v Praze?

Blok Fascinující příroda

20.00 Království rostlin (2)

Rostliny se zdají být pasivní, ale ve skutečnosti se pohybují. Nejzáhadnější jsou rosnatky. Na špičce každého jejího chapadla je třpytící se kapka – vypadá jako nektar a přitahuje hmyz – je to ale lepidlo, které hmyz zadrží a zároveň udusí.

Další záhadou je to, jak rostliny poznají, kdy mají vykvést. Květy magnólie vydrží tak dlouho, aby přilákaly opylovače, a pak opadnou.

Vědci také pozorují květy pomocí ultrafialového záření. Pro hmyz mají některé květiny konce okvětních plátků bílé, čímž přitahují pozornost na střed, kde je pyl. Další květina má na bílém okvětí tmavé čáry směřující ke středu.

Hmyz dokáže cítit květ i na vzdálenost 1600 metrů. Některý hmyz také dokáže komunikovat s rostlinami pomocí zvuku. Z rostlin žijí mnohé druhy hmyzu a dalších živočichů – mšice, červci, hlemýždi a další.

Některé hmyzí druhy si ale vytvořily s rostlinami symbiózu – rorituda chytá hmyz, ale hmyzí tělo nedokáže strávit. Klopušky žijí pouze na této rostlině a živí se těly hmyzu, které roridula chytí. Jejich trusem, který spadne na zem, se zase živí rostlina.

Dub žije v symbióze s houbou – houba získává dusík z půdy a dub z houby. Obráceně zase houba bere živiny z dubu – žijí tak ve vzájemné symbióze.

V Kew mají také fungárium – podzemí s tisíci různých druhů hub. Celkem je tam jeden a čtvrt milionu hub. Některé houby dokážou ovlivňovat hmyz. Mravenec díky tomu vyleze nahoru a z jeho mozku vyroste plodnice houby. V Kew také rozkvétá největší květ na světě – zmijovec. Při jeho pozorování termokamerou vychází najevo, že se květ postupně ohřívá až na 38 stupňů Celsia.

Pozorováním a chápáním vztahů mezi živočichy a rostlinami možná dosáhneme toho, že žádný druh už nebude muset nikdy vyhynout.

21.00 Nelítostné války hmyzu I (4)

Kudlanka a pavouk maloočka lišejníková mají společnou jednu věc, k obraně využívají mimikry. Kudlanka splývá s lesem a pro většinu živočichů je neviditelná. Kudlanka se také pyšní ostrým zrakem. Jejím očím nic neunikne. Je také silná, především má silné nohy, které dokážou udržet kořist. Vedle kudlanky žije v lese maloočka lišejníková. Tento pavouk má zbarvení ještě dokonalejší a absolutně splývá s kůrou stromu. Jeho oči mu umožňují vidět všude kolem sebe. Postavení jeho nohou mu zase zabezpečuje dokonalý pohyb i do stran. Když se před pavoukem zjeví kudlanka, život závisí na tom, kdo zaútočí první. A je to pavouk, skočí po kudlance a ta už nemá žádnou šanci. Je sežrána.

V pralesích žije zajímavý druh pavouka. Od ostatních se odlišuje tím, že žije v koloniích. Se svými kolegy vytváří neuvěřitelně spletité a rozsáhlé sítě. Jakmile se do pavučiny někdo chytí, nemá téměř šanci dostat se pryč. Na druhou stranu kobylka má silná kusadla a silné nohy, které by jí mohly být nápomocné. Kobylka vyráží na noční lov. Chytí se však do sítě pavouka. Pavouk ucítí vibrace a ihned sleze za ní. Začne ji velmi rychle obalovat. I když je kobylka obalená, stále má šanci se dostat ze sevření vláken. Otázkou je, zda to stihne dříve, než do ní pavouk vstříkne jed. A nestihne. Kobylka se sice do poslední chvíle brání a kope nohama, ale není jí to nic platné.

Nosorožík patří mezi největší giganty říše hmyzu. Je veliký, silný a má velmi tvrdý exoskelet. Je však vcelku neohrabaný. Jeho triumfem je to, že umí létat. Není dobrý letec, ale může mu to pomoct při útěku před nepřítelem. Masožraví mravenci využívají k útokům svá kusadla. Jeden není nebezpečný, ale mravenci žijí v tisícových koloniích. Když se nosorožík objeví v jejich teritoriu, první mravenec, který ho spatří, vyšle chemický signál ostatním. Nosorožík nestihne utéct a najednou je obsypaný mravenci. Ti se dostávají do jeho slabých míst a kousají. Jeho jedinou šancí je uletět, ale ani to nezvládne. Mravenci ho zdolávají.

Co se stane, když se proti sobě postaví dvě skákavky z různých rodů? Oba pavouci jsou nadáni schopností skákat. Skok musí dobře vypočítat, aby svou oběť neminuli. Zároveň mají výborný zrak. Pro případ, že nedoskočí na místo určení, slouží vlákno, které jim může pomoci vrátit se zpět. Pak se ale střetnou tváří v tvář. Důležité je, kdo udělá první krok. Samec přiskočí k samičce na list, vtom ale uskočí na jiný. Samička se nedá a pronásleduje ho. Učiní první skok a zakousne se do svého protivníka, kterému vpustí do těla jed.

Maloočka je velice zajímavým pavoukem. Kromě výborného zraku, který jí umožňuje vidět všude kolem sebe, má skvělý pohybový aparát. Její nohy fungují na bázi hydrauliky. To jí umožňuje vyvinout velikou rychlost za krátkou dobu. Zároveň se může hbitě pohybovat i do stran. V jejím teritoriu se ale objeví jiná maloočka. Chystá se souboj dvou stejných predátorů. Jedna se vrhne na tu druhou, ale je uchopena do několika párů nohou. Než má vůbec šanci se snažit vyprostit, druhá maloočka do ní zabodne drápy a vypouští jed, který ji zabíjí.

Celé dokumenty z Prima ZOOM si přehrajte zdarma ZDE »

Nové schéma

Programová skladba televizního kanálu Prima ZOOM nabízí dokumentární skvosty především z produkce BBC, National Geographic, Discovery či ZDF, ale i jiné, které v takové koncentraci nikde jinde nenajdete. Spousta dokumentů je divákům představena v české televizní premiéře. 14 tematických premiérových bloků bude pevně ukotveno tak, že od pondělí do neděle uvidíte vždy 2 novinkové bloky denně od 18.00 do 20.00 a od 20.00 do 22.00 hod. se zaměřením na:

Po postupném přechodu na nové schéma bude celodenní struktura vysílání vždy 2x dva dvouhodinové bloky: 6–10 h, 10–14 h, 14–18 h, 18–22 h, 22–2 h a 2–6 h ráno.