Dnes v 17.54 začne astronomické léto, den bude nejdelší v roce
Nejdelší den v roce letos připadl na pátek. Byl by hřích to nevyužít.
Kdy si můžete užívat nejdéle slunečního světla? Dnes!
Tři týdny po začátku klimatologického léta dnes začíná léto astronomické. Slunce v 17.54 vstoupí do znamení Raka a na severní polokouli nastane letní slunovrat. Na své pomyslné dráze tak Slunce dospěje do nejsevernějšího bodu a začne se vracet k rovníku. Noc bude nejkratší v roce a den nejdelší. Na jižní polokouli dnes naopak začíná astronomická zima.
V západočeské Aši dnes slunce vyjde v 05.00 a zapadne ve 21.25. V nejvýchodnější části České republiky v Jablunkově bude putování slunce po obloze o několik minut kratší. Vyjde v 04.37 a zapadne ve 20.55. Noci jsou v období kolem slunovratu světlé a nestmívá se úplně. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a ne astronomická noc, uvedl Astronomický ústav Akademie věd ČR.
Podle předpovědi meteorologů se na začátku astronomického léta mírně ochladí, teploty by už neměly stoupat ke 30 stupňům Celsia. Obloha bude převážně oblačná, místy zejména na Moravě a ve Slezsku se mohou objevit přeháňky nebo bouřky. Jasno by nemělo být ani o víkendu, lidé budou muset hlavně v sobotu nadále počítat s přeháňkami. Nejvyšší teploty by se měly držet kolem 25 stupňů Celsia.
Co je astronomické léto?
Astronomické léto je období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti. Klimatologické léto trvá od 1. června do 31. srpna. Vegetační léto je pak roční doba, kdy jsou průměrné denní teploty vyšší než 15 stupňů Celsia. Závisí na nadmořské výšce.
Přesný čas začátku astronomického léta vědci pro každý rok vypočítávají. Mezi jednotlivými roky jsou několikahodinové rozdíly, například loni astronomické léto začalo osm minut po poledni. Čas slunovratu mění i přestupný rok. Astronomické léto proto nemusí vždy začínat 21. června, ale výjimečně i 20. června. Poprvé od roku 1796 se tak stane příští rok a pak i v letech 2024, 2028 a 2032.
Důvodem měnícího se počátku léta je nepřesnost kalendářního roku, který trvá 365 dnů. Země totiž oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Nepřesnost v kalendáři vyrovnávají přestupné roky.
Text: ČTK