Jak se správně určují desetiletí a staletí? Je to zapeklitější, než si myslíte

Začátek letošního roku otevřel jednu palčivou otázku, která se pravidelně vrací každé desetiletí. Je rok 2020 prvním ve třetí dekádě, nebo zakončuje dekádu druhou? A proč se vlastně staletí a desetiletí označují zrovna takto? Pojďme si připomenout, jak je to vlastně správně.

Jak se nazývají dekády

Na příkladu 20. století (tedy období od roku 1901 do roku 2000) se podívejme, jak se říká jednotlivým desetiletím:

• 1900-1909: nultá léta
• 1910-1919: desátá léta
• 1920-1929: dvacátá léta
• 1930-1939: třicátá léta
• 1940-1949: čtyřicátá léta
• 1950-1959: padesátá léta
• 1960-1969: šedesátá léta
• 1970-1979: sedmdesátá léta
• 1980-1989: osmdesátá léta
• 1990-1999: devadesátá léta

Především první dva názvy vám nejspíše znějí podivně, a není divu – výrazy „nultá léta“ a „desátá léta“ se užívají málokdy, obvykle jsou nahrazeny vágnějším, leč přijatelnějším spojením „na začátku století“ či „v prvních letech x-tého století“ atd. Pokud je však opravdu musíte konkrétně označit, toto je z pohledu současné češtiny správně. Pro doplnění ještě musíme zmínit, že výrazy desetiletí či dekáda se nemusejí používat pouze pro tato ustálená období, nýbrž mohou zastupovat jakýkoli deset let trvající časový úsek – například tedy můžeme mluvit o závěrečné dekádě Hitlerova života (čili roky 1936-1945).

Háček kolem století a milénií

Trochu jiná pravidla platí pro určování století. Jak už bylo zmíněno, 20. století se počítá od 1. ledna 1901 do 31. prosince 2000. Obdobně třeba 1. století našeho letopočtu zahrnuje roky 1 až 100 atd. Totéž platí i pro tisíciletí, a tak prvním dnem třetího tisíciletí byl 1. leden roku 2001; jeho posledním pak bude 31. prosinec roku 3000.

Zjevný rozdíl je tedy v tom, že zatímco v případě desetiletí určuje číslice na místě desítek i název období (např. 1421 = dvacátá léta), u století se jedna číslice nadsazuje (např. 1421 = patnácté století, nikoli čtrnácté). Proč se jednotlivá období nazývají zrovna takto? Jazyková příručka Ústavu pro jazyk český neurčitě hovoří o historických příčinách a konsensu mezi aritmetickými a praktickými principy. Přesné vysvětlení je nám tedy zatajeno a nezbývá, než se toto rozdílné počítání desetiletí a století prostě naučit.

Mějme však na paměti, že se zde bavíme o českém jazyku a tuzemském historickém úzu; v jiných zemích a kulturních prostředích může chápání termínu „dekáda“ vypadat přece jen trochu jinak. Například díky našemu gregoriánskému kalendáři (vycházejícímu z dřívějšího juliánského kalendáře) totiž neexistuje rok nula – tedy po skončení roku 1 před naším letopočtem nastal rok 1 našeho letopočtu; což pochopení situace se staletími a tisíciletími aspoň částečně napomáhá.

Jak se vyhnout problémům

Navíc se můžeme dostat i ke spornému bodu, který v důsledku může vyvolávat zmatek. 90. léta 20. století totiž končí 31. prosincem 1999, jenže za konec samotného 20. století považujeme až 31. prosinec roku 2000! Mezi označením desetiletí a století tak existuje určitý podivný překryv, jelikož rok 2000 už nespadá do 90. let 20. století, jenže obecně do 20. století ještě ano – přitom však patří už do prvního desetiletí 21. století. Ale to se už bavíme o velmi specifických příkladech, s nimiž se v běžné praxi nijak zásadně nesetkáte.

Pokud do těchto čistě faktických pravidel začneme míchat ještě historická a sociologická označení pro různé epochy, dostaneme se do úzkých už úplně – z pohledu proměn společnosti totiž 21. století začalo událostmi 11. září 2001, kdy teroristické útoky na Světové obchodní centrum odstartovaly řadu společenských změn, jež do značné míry definovaly celosvětový vývoj v následujících letech. Jestliže si však vystačíte s námi popsaným nazýváním desetiletí a staletí, chybu rozhodně neuděláte.

Text: MS