Depresivní realismus nám podle kontroverzního výzkumu pomáhá lépe vnímat realitu

Probíhající podzim bývá spojen s depresemi a všeobecně zhoršenou náladou. Vždyť koho by pošmourné počasí nechalo v klidu, že? Dokonce se jedná o skutečně uznanou chorobu s názvem sezonní afektivní porucha – v podstatě spočívá v lehčí formě deprese navázané na určitá období, v nichž se obvykle opakuje. Jenže jakkoli se deprese většina z nás bojí, neměli bychom zapomínat i na určité přínosy, které nám porucha nálady může přinést. Alespoň tak to tvrdí někteří vědci.

Deprese a vztah k realitě

Jedná se o koncept takzvaného depresivního realismu, s nímž přišly americké psycholožky Lauren Alloy a Lyn Yvonne Abramson. Podle něj dokážou lidé s lehkou či střední depresí přesněji vnímat reálný svět, jelikož běžná populace je obvykle zkreslená do přílišného pozitivna; všichni si myslíme, že jsme nadprůměrně dobří řidiči, rodiče a podobně, což je samozřejmě statisticky nemožné. Depresivní realismus proto pomáhá lidem sundat si růžové brýle a nahlížet na své okolí objektivněji.

Neměli bychom však zapomínat na to, že deprese ovlivňuje naše vnímání především negativně. To je také základním východiskem pro kognitivně-behaviorální terapii, která je pro léčbu deprese často využívána. Černobílé vidění světa, opomíjení toho dobrého v životě na úkor špatného či inklinování ke katastrofickým scénářům – to vše jsou zkreslení, k nimž během deprese obvykle dochází.

Obrana proti sobě samému

Na depresi lze nahlížet také jako na použitelný obranný mechanismus, který umožňuje vzdát se nedosažitelných cílů. Na Univerzitě Fridricha Schillera v německé Jeně provedli psychologové Katharina Koppe a Klaus Rothermund na toto téma výzkum. V experimentu z roku 2018 předložili řešitelné i neřešitelné hry se slovy pacientům s depresí i zdravým lidem. Zatímco v úlohách, které bylo možno vyřešit, se výsledky obou skupin nijak výrazně nelišily, v těch neřešitelných depresivní pacienti triumfovali. Rychleji se totiž vzdali, a dali tak naplnění známému heslu „kdo uteče, ten vyhraje“.

Spousta z nás totiž čelí téměř až nenaplnitelným ambicím a nárokům, deprese přitom v podstatě pomáhá tyto nároky snížit. Což nakonec zní docela optimisticky, že? Nutno doplnit, že se jedná o velmi kontroverzní přístupy k depresi a postupně roste množství výzkumů, které kontroverzní teorii na jednu stranu podporují, a na druhou vyvracejí. Berme tedy chválu deprese s velkou rezervou, jedná se však o inspirativní připomenutí toho, že i na tom smutném lze vidět něco dobrého.