Skaut postavil jaderný reaktor doma v kůlně. Jak to dokázal a jaké byly následky?
Ambiciózní mladý skaut měl trochu jiný sen než většina jeho vrstevníků. Aby dosáhl nejvyšší hodnosti orlího skauta, rozhodl se postavit domácí jaderný reaktor.
David Charles Hahn byl Američan, kterému se v roce 1994 v pouhých sedmnácti letech podařilo postavit domácí neutronový zdroj. Použil při tom běžně dostupné věci, které můžete sehnat v obchodě. Své pokusy prováděl na dvorku své matky v Michiganu, která o synově nebezpečné zálibě neměla sebemenší tušení.
Fascinace chemií
Hahn byl fascinovaný chemií a roky se věnoval amatérským chemickým experimentům. Řada z nich způsobila menší výbuchy a došlo i k několika dalším neplánovaným neštěstím. Jeho cílem bylo shromáždit vzorky všech prvků v periodické tabulce, včetně těch radioaktivních. Byl doslova fascinován myšlenkou vytvoření domácího množivého reaktoru, což je typ toho jaderného.
Dokonce předstíral, že je univerzitní profesor, aby se dostal k informacím, jak využít běžně dostupné věci k opatření si potřebných materiálů. Jednotlivé části pak získal například z detektoru kouře, hodin nebo baterií.
Odhalení nebezpečného chemika
Hahnovy pokusy se z počátku nevyvíjely tak, jak doufal. Když se však po nějaké době vracel domů, začal mu jeho Geigerův detektor hlásit zvýšené množství radiace. To ho vyděsilo, a tak začal svůj experiment rozebírat.
Jeho počínání bylo odhaleno úplnou náhodou, když mladíka v autě zastavila policie. V momentě, kdy Hahn strážníky varoval před radioaktivním materiálem v jeho vozidle, kontaktovala policie federální úřady. Majetek jeho matky následně Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) označila jako místo, které je potřeba vyčistit od nebezpečných materiálů. Vystrašená matka se bála, že by přišla o dům, kdyby byl znám celý rozsah radiace, a tak většinu radioaktivního materiálu posbírala a vyhodila do běžného odpadu.
Hahn následně odmítl lékařské vyšetření radiační zátěže a jeho život vyhasl v devětatřiceti letech. Vědci EPA se domnívají, že délka jeho života mohla být výrazně zkrácená zejména proto, že strávil dlouhou dobu v malé uzavřené kůlně s velkým množstvím radioaktivního materiálu a s minimálním množstvím bezpečnostních opatření.
Jak se později ukázalo, Hahn trpěl paranoidní schizofrenií a podle nejmenovaného zdroje hojně užíval kokain. Podle magazínu Ars Technica zemřel na předávkování alkoholem a drogami.
Dokumentární sérii Záhady muzeí sledujte každý pátek večer na Prima ZOOM.
