Pilulka, která vám prospěje stejně jako cvičení? Nový protein dává naději, výsledek je však daleko

Jenom máloco má mezi lékaři tak dobrou pověst jako fyzická aktivita. Jedna studie za druhou se shodují, že pro zdravé tělo i mysl je naprosto nezbytný alespoň minimální pohyb. Zhruba 4500 kroků denně či jiný ekvivalent odpovídající 20 až 40 minutám běhu nebo rychlé chůze je nezbytný pro efektivní chod kardiovaskulárního systému, který rovněž zásobuje mozek krví. Čím více toho o těle víme, tím více se role cvičení zdá být zásadní.

Sestrin, seznamte se

Jenže co když se toho o těle v jednom okamžiku dozvíme až příliš? Nejnovější studie profesora Jun Hee Leeho z Michiganské univerzity odhalila protein vznikající během cvičení, který působí pozitivně na tělesnou činnost zřejmě nejvýrazněji. Jmenuje se sestrin a doposud se o něm vědělo jenom to, že po cvičení dochází k jeho akumulaci ve svalové tkáni. Výzkumníky proto víc zajímala jeho role v organismu – a otestovali ji na muškách i myších. Následné výsledky byly rozhodně překvapivé.

Tým vedle sebe nejprve postavil tři druhy mušek – trénované, netrénované a takové, u nichž došlo na nadexpresi sestrinu v tkáni. Zdálo by se, že trénovat mušky je spíše úkol pro komedianty, ale tým po tři týdny reálně nechával jednu kategorii mušek pravidelně pobíhat a poletovat po testovacích baňkách, zatímco druhou skupinu nikoliv.

Ukázalo se, že trénované mušky jsou následně nepřekvapivě lepší než ty netrénované. Pozoruhodné ale bylo, že mušky s nadexpresí sestrinu měly lepší výkon než jakékoli další mušky! A to ačkoliv měly i méně fyzické aktivity. Výhody sestrinu jdou dokonce tak daleko, že pokud mušky s jeho nadexpresí byly trénovány k vyšší výdrži, žádnou si nevyvinuly. Tak trochu jako by už byly na hranici svých možností jenom díky samotnému sestrinu.

Cvičení v pilulce?

Benefity sestrinu však zdaleka nejsou jenom o výdrži funkce svalové tkáně. Když tým přešel k testům na myších, ukázalo se, že sestrin má rovněž vliv na lepší dýchací činnost, aerobní kapacitu a spalování tuků. Přesnou mechaniku, jakou sestrin na organismus působí, vědci ještě neznají – výzkumníci stojící za aktuální prací ale přednesli hypotézu, že sestrin je protein koordinující různé funkce organismu aktivované vyšším cvičením. Více sestrinu by tak mohlo mít pozitivní vliv na organismus i bez cvičení samotného.

Na tomto místě je asi nutno zmínit dvě skutečnosti. Za prvé, rozhodně není doporučováno se dopovat sestrinem. Snad bychom to ani nemuseli zmiňovat, ale doba je taková, že mnozí čtenáři už jistě začali hledat, jak si sestrin podomácku připravit. I pokud by sestrin fungoval u lidí (což testy provedené na muškách a myších zdaleka nezaručují), známo není bezpečné dávkování ani případné negativní efekty. Není ani jasné, zdali má sestrin tak pozitivní efekt na organismus i dlouhodobě. S tím souvisí i druhá skutečnost, totiž že je velmi dobře možné, že například pro efektivnější funkci oběhové soustavy je toho potřeba víc než jen sestrin samotný. Pokud by se tedy lidé začali spoléhat jenom na sestrin a opustili by cvičení, nemuselo by to pro ně po určité době skončit dobře, ačkoliv by tělo možná i působilo zdravě.

Otázka za milion

To vše jsou ovšem momentálně také jenom možnosti, které bude muset potvrdit či vyvrátit další studium vlivu tohoto proteinu na organismus. Výzkumníci ale rozhodně pokukují po možnosti sestrin aplikovat u lidí – nikoliv však k tomu, aby pomohli lenochům žít do sta let, ale spíše pro pomoc pacientům bez běžných možností pohybu; například lidem upoutaným na nemocniční lůžko. Nebude to ale tak snadné, protože není momentálně přesně jasné, jak sestrin při cvičení vzniká. Nejde navíc o snadno podávatelný doplněk, takže pro akurátní podávání výzkumníci hledají spíše látky, které by podpořily přirozenou produkci sestrinu v těle namísto dodávání sestrinu samotného. To ovšem zase komplikuje zatím pouze vágně pochopený mechanismus vzniku…

I pokud by byl efekt sestrinu spíše jen krátkodobý, mohlo by jít o užitečný suplement pro rekonvalescenci. Jak dlouho by ovšem trvalo, než by sestrin začali užívat olympionici, je samozřejmě otázkou za milion…

Text: Ladislav Loukota