Co zhoršuje vzpomínky? Slova!

Moc často o tuzemských výzkumech nepíšeme, ale tentokrát rádi uděláme výjimku. V rámci experimentální laboratoře s názvem PLESS, která funguje ve spolupráci s pražskou katedrou psychologie FF UK, se totiž podařilo dokázat velmi zajímavý fenomén, který se dotýká života nás všech. Pod vedením Ing. Mgr. Marka Vranky se ukázalo, že nám paměť často zatemňuje slovní popis.

Paměť, vzpomínky a slova

O co přesně jde? Už nějakou dobu se ve vědecké obci diskutuje o takzvaném verbal overshadowing efektu, který můžeme přeložit jako slovní zastínění. Zatímco v 90. letech byl tento jev považován za novátorský a šokující, později byl jeho vliv zpochybněn; nyní se však nejspíš definitivně potvrdilo, že se jedná o skutečný problém, s nímž je třeba počítat.

Konkrétně výzkum probíhal tak, že účastníci vždy zhlédli video s pachatelem bankovní loupeže. Jedna skupina následně měla pachatele slovně popsat, druhá se věnovala jiným úlohám, třeba křížovkám. Poté došlo k identifikaci pachatele z připravených fotografií. V několika verzích bylo navíc variováno s prodlením – někteří měli k dispozici obrázky poměrně rychle, jiní třeba až po půlhodině. Tak jako tak se ukázalo, že ti, kteří pachatele nejdříve slovně popisovali, dosahovali horších výsledků v identifikování správného kriminálníka na fotkách!

Tím byl potvrzen právě efekt slovního zastínění, který v obecné podobě tvrdí, že verbální popsání nějakého komplexního podnětu (jako třeba lidského obličeje) snižuje schopnost tento podnět v budoucnu poznat. To se týká dospělých i dětí a souvisí hlavně s tím, že pokud se snažíme něco složitého převést do slov, dochází ke zjednodušení a určitému zkreslení. Pokud máme pachatele následně poznat na obrázku, už na něj nahlížíme podle toho, jak jsme ho slovně popsali a riziko chyby se zvyšuje. Což se nejvíce projevuje právě při poznávání pachatelů trestných činů. Takže pozor na to!

Nový přístup k vědě?

Laboratoř PLESS na tomto výzkumu spolupracovala s dalšími jednotkami po celém světě, aby vzniklo komplexní, opakovaně prokázané a kulturně nezávislé uchopení dané hypotézy. To je relativně nový formát výzkumu, jenž si získává v zámoří stále větší oblibu. Každá jednotlivá studie má totiž svá úskalí a nedostatky, ovšem při dostatečném počtu opakování, která navíc na sobě nejsou závislá jelikož probíhají na různých místech světa, by mělo být možné dobrat se smysluplných a všeobecně platných výsledků. Je dobře, že se na těchto inovátorských přístupech, které možná ukazují budoucnost (nejen psychologické) vědy, podílejí i české hlavy.

Text: MS