Co se dá zjistit z jednoho nedopalku: DNA prozradí i tvář člověka

Od objevu DNA už svět není jako dřív. Prozradí na nás víc, než byste tušili.

Newyorská umělkyně Heather Dewey-Hagborg se pokusila zjistit, co všechno o nás vypovídají stopy DNA, které po sobě každý z nás zanechává prakticky na každém kroku. Výsledek: víc, než kdokoliv z nás tuší.

Krimi umění

Umělkyně sbírala v rodném New Yorku nedopalky, zbytky jídla a žvýkačky. A pak se pokusila s pomoci poměrně jednoduchých testů a počítačové animace zjistit, co všechno zbytky DNA ve slinách říkají. Relativně amatérské (a tedy levné) nástroje, jimiž Hagborg DNA analyzovala, byly schopné zjistit jen několik jednoduchých údajů. Například barvu pleti, region, odkud daný člověk pochází, barvu vlasů a očí. Přesto, když se tyto údaje zkombinují, a proženou kvalitním grafickým programem, prozradí spoustu zajímavého. Podívejte se, jak vypadají:

Podoby, které software vytvořil, sice nejsou zdaleka přesné, ale přesto dokážou s různě velkou pravděpodobností rekonstruovat podobu člověka, který nedopalek nebo cigaretu odhodil. A to neměla umělkyně tak dokonalé přístroje a databáze, jako mají policisté. Policie sice nejčastěji využívá DNA k porovnávání stop se záznamy v databankách, ale také rekonstrukce podoby neznámého pachatele na základě DNA se stává čím dál oblíbenější.

DNA ve službách kriminalistiky

Tyto databanky s údaji o již trestaných zločincích jsou čím dál rozsáhlejší. Například ta americká zahrnuje osobní genetická data 5 milionů osob – stejně velká je i britský databáze, a to přesto, že je Velká Británie menší než USA.

Přestože se nám může zdát DNA identifikace jako high-tech záležitost, policejní složky ji už používají docela dlouho – genetické „otisky prstů“ se měří už od roku 1987. Používá se dokonce tak dlouho, že už si zločinci našli protizbraň. Teoreticky by měla být DNA zcela přesným způsobem, jak rozeznat člověka, stejnou ji mají jen jednovaječná dvojčata. Ale chytřejší zločinci se už naučili, jak toho využít ve svůj prospěch…

Případ Schneeberg

Jihoafrický lékař Jojn Schneeberg byl obžalován z několika vážných trestných činů – měl zdrogovat a pak znásilnit několik svých pacientek. Měl však neprůstřelné alibi: krev nalezená na těle obětí patřila jinému muži – DNA to prokázala na 100 procent. Teprve další vyšetřování prokázalo, že zvrhlý lékař si před vyšetřením na DNA zavedl do tepny umělou cévku naplněnou cizí krví… Dostal za to šest let kriminálu.

Dnes už přestává být DNA tak spolehlivou zbraní proti zločincům. Roku 2009 totiž tým izraelských vědců představil metodu, jak uměle vytvořit cizí DNA. Zejména pro zpravodajské služby je to způsob, jak na místo činu podstrčit prakticky jakoukoliv DNA. Rok nato sice americký vědec přišel s testem, který by měl tuto manipulaci odhalit – ale kdo ví, kam mezitím pokročil další výzkum…

Faktem je, že kriminalisté se na místě činu soustředí zejména na biologické stopy – ostatně známe to ze všech detektivek, od Kriminálky Miami až po Sběratele kostí. Jen Major Zeman v tomto směru poněkud zaostával.

Už 2. dubna můžete všechny tyto krimi techniky podrobně zkoumat spolu s hrdiny slavných krimiseriálů na novém kanálu skupiny Prima Prima KRIMI.

Text: RD

redakce Prima Zoom

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom