Co je podle olympijských činovníků na české hymně špatně a proč je snaha ji změnit?

Nelogická logika

„Co je na české hymně špatně?“ ptá se Martin Veselovský svého hosta, Jiřího Kejvala, aktuálního předsedy olympijského výboru. Ten nakonec potvrdí, že „špatně není vůbec nic, je to nejkrásnější písnička, nebo by aspoň měla být, pro všechny Čechy“. Přesto to byl právě tento výbor, který se zasadil o nahrání nové verze hymny. Hymna je v pořádku, a proto je třeba ji změnit – tak by se ve zkratce dala shrnou logika odpovědi. Podle Kejvala je důležité vyvolat diskuzi o podobě nové písně, která nás reprezentuje (mimo jiné) i při sportovních utkáních. Diskuzi, která vůbec není potřeba, protože hymnu máme, známe a dokud olympijský výbor nepřišel z poněkud složitou nahrávkou, nikoho nenapadlo, že by bylo potřeba do hymny jakkoliv zasáhnout, se vyvolat podařilo.

Hymna a další symboly české státnosti

Symbolů české státnosti máme sedm. Jak ukázaly odpovědi kandidátů před první volbou prezidenta, ne každý je umí vyjmenovat z hlavy. Co je zákonem 3/1993 Sb. Zákon o státních symbolech ČR a článkem 14. naší Ústavy definováno jako státní symbol?Jde o velký a malý státní znak ČR, státní barvy (trikolora), státní vlajka, vlajka prezidenta ČR, státní pečeť, a hymna Kde domov můj – první sloka.

Délka nebo technika?

Proč se změnou hymny přišel zrovna olympijský výbor a nikoliv některý prestižní hudební skladatel, filozof, akademik nebo státník, u nichž by se podobná myšlenka dala předpokládat? Důvodem prý je její délka, která sportovce dostatečně nemotivuje. Máme jednu z nejkratších hymen v Evropě a po rozluce ze Slovenskem v roce 1993 jsme přišli o slovenskou část. Slováci si svou část vzali a přidali si svou druhou sloku, zatímco my – i když Škroupova píseň druhou sloku má – jsme zůstali u své „zbylé“ verze. Podle některých je naše hymna „neukončená“. Vtip je v tom, že tento pocit může mít jen starší generace, která byla zvyklá na hymnu československou. Nově nastupující generace hymnu nikterak neřeší, berou ji jako historický fakt a nevidí důvod ji jakkoliv měnit. Podnět nevyšel dokonce ani od sportovců, ale sportovních činovníků, kteří si slovy Kejvala myslí, je hymna je „málo bojovná a málo akceptuje potřeby sportovců“. Proto olympijský výbor nechal vytvořit hymnu delší (o délce ještě bude řeč) a technicky mnohem náročnější, což znamená, že mnohem hůře „zpívatelnou“. Aby bylo jasno, o čem je řeč, můžete si navrhovanou verzi poslechnout na tomto videu.

Nejsou ve hře loga sponzorů?

„Ono je to jinak. Olympijští bafuňáři potřebují, aby sportovci stáli na bedně co nejdéle, aby byla viděl loga sportovců,“ zaznělo v jedné z facebookových diskuzí. Skutečnost, že za snahou o změnu hymny by mohly stát peníze (které jsou vždycky až v první řadě, jak veřejnost v minulosti poučil jeden z bývalých prezidentů), napadla málokoho. Ve vrcholovém sportu se skutečně točí miliardy a čas od času zazní stesky na to, jak je česká vrcholová scéna podfinancovaná. Prý chybí stadiony, sportovní náčiní, platy trenérů jsou bídné...

„Hokejisté a fotbalisté si přijdou na statisíce korun, ale třeba házenkář hraje ligu až po práci a ragbista musí navíc ještě platit příspěvky,“ napsal Tomáš Jančara serveru sportbiz.cz. Platy sportovců určuje atraktivita sportu – zatímco fotbal i hokej, v nichž máme úspěšně vybudovanou tradici, přitáhne k obrazovkám miliony diváků, kolová, kde jsme díky bratrům Pospíšilovým byli světovým fenoménem, na (ne)podporu zašel. Málokdo dnes ví, že komunistickému Československu dvacetkrát vyhráli mistrovství světa. Základním prvkem je dostat „své lidi“ do prestižních mezinárodních soutěží. Aktuálně globální sportovní „superstar“ lyžařka Šárka Záveská či rychlobruslařka Martina Sáblíková udělaly pro jméno českého sportu obrovský kus práce.

Změna hymny stála 600 tisíc, přičemž zhruba polovinu zaplatil olympijský výbor a podle Jiřího Kejvala, který ze svého přispěl 250 000 korun, se nemělo jednat o peníze ze státních dotací. Tentýž člověk v Olympijském zpravodaji v roce 2015 napsal článek s názvem "Největší problém českého sportu: katastrofální podfinancování".

6 vteřin hymny

Aktuální oficiální hymna hraná po vítězném utkání trvá 69 vteřin, nicméně existuje úzus, že hymny hrané při těchto příležitostech trvají maximálně 75 vteřin. Opravdu jde o oněch „přidaných“ 6 vteřin? V průběhu historie ke změnám hymen docházelo, změnila se hymna rakouská (v roce 1947 a 2011) i švýcarská (v roce 1981). Ale nikdy nebyl pro změnu hymny důvod, aby více vyhovovala potřebám sportovců. V případě změny hymny rakouské přibyly k verši „vlast jsi velkých synů“ i dcery. Politická korektnost slavila úspěch nad tradicí. Anglická hymna má pro jistotu dvě verze – God save the queen a God save the king. Bůh chraň královnu/krále – podle toho, čí zadnice aktuálně zahřívá trůn.

V úvodu jsou zmíněny státní symboly – jeden z nich se podle olympioniků má změnit… a rovnou přišli s návrhem, jak by to mělo vypadat. Ovšem jestli něco nepatří do kompetence spolku majícího zastupovat a zabezpečovat účast České republiky na olympijských hrách, tak je to změna státních symbolů. Při příležitosti vítězného utkání během tónů hymny stoupá k výšinám i česká vlajka. Snad některého z členů olympijského výboru nenapadne, že i tady by se našla nějaká drobná změna, která by „motivovala sportovce k bojovnějším výkonům“.

Text: Topi Pigula